Mozaika vzdělávání

Tomáš Langer je vyučujícím na katedře didaktiky ekonomických předmětů Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze, která je také jeho almou mater. Zároveň již více než deset let působí v různých pozicích na Akademii múzických umění v Praze. V posledních dvou letech je také členem obsahového týmu Nadace České spořitelny, které pomáhá rozvíjet například projekt Skoala zaměřující se na rozvoj finanční gramotnosti žáků základních a středních škol. 

V rozhovoru jsme hledali odpovědi například na tyto otázky: Co vše se skrývá pod pojmem finanční gramotnost? Jakými způsoby ji lze ve školách systematicky rozvíjet? Proč je dobře, že finanční gramotnost zpravidla nebývá vyučovacím předmětem? Co školám přináší projekt Skoala? Kdo za ním stojí, kdo jej tvoří? Jak je ve školách přijímán? Co má Skoala společného s evropským referenčním rámcem pro jazyky? Jaké informace přinesl výzkum agentury IPSOS zadaný Nadací České spořitelny provedený v září 2025 mezi rodiči? Jaké jsou rodičovské preference v oblasti školství?

Zuzana Kročáková je vysokoškolská pedagožka působící na Masarykově univerzitě v Brně, lektorka a instruktorka Prázdninové školy Lipnice. V rozhovoru jsme se zaměřili především na dvě témata: zážitkovou pedagogiku a podporu začínajících učitelů.

Při pozorném poslechu se dozvíte odpovědi například na následující otázky: Co se skrývá pod pojmem zážitková pedagogika? Přišla k nám ze zahraničí, nebo se jedná o český vynález? Jak mohou nejen učitelé tuto metodu využít? Co nabízí organizace nesoucí název Prázdninová škola Lipnice? Proč tato organizace ve velké míře funguje na dobrovolnické bázi? Co přináší účastníkům kurz Odraz zaměřený na sebepojetí začínajících učitelů? Proč je důležité se zaměřovat právě na podporu začínajících učitelů? Jak taková podpora může vypadat?

Antonín Barák je koordinátorem metodiky mládeže v prvoligovém fotbalovém klubu FK Dukla Praha, absolventem oboru učitelství na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze, otcem fotbalového reprezentanta Antonína Baráka mladšího. 

V rozhovoru jsme se věnovali nejen jeho současné roli ve výchově malých fotbalistů pražské Dukly. Zaměřili jsme se také na jeho zkušenost se sportovními třídami v Základní škole Březové hory v Příbrami. Řeč přišla i na projekt Trenéři ve škole, který je založen na zapojení proškolených sportovních trenérů do hodin tělesné výchovy na 1. stupni základních škol.

Ondřej Mrkus je zakladatel a výkonný ředitel projektu Playful. V rozhovoru jsme se věnovali především tématu rozvoje soft skills formou týmových online her.

S Ondřejem jsme hledali odpovědi například na tyto otázky: Komu je platforma Playful určena? Co v tuto chvíli platforma nabízí? Jaké konkrétní dovednosti platforma rozvíjí a jakým způsobem? S kým na vývoji platformy spolupracuje? O jaké teoretické koncepty se opírá? Jak vidí její budoucí rozvoj?

Tereza Bůžková je výkonnou ředitelkou The Kellner Family Foundation, zodpovědnou za řízení a rozvoj filantropických programů této rodinné nadace, která se soustředí primárně na podporu vzdělávání českých učitelů, žáků a studentů. 

V rozhovoru se dozvíte, co Terezu Bůžkovou přivedlo z consultingu do nadačního prostředí, čemu se nyní věnuje The Kellner Family Foundation, jaké jsou plány nadace do dalších let, koho nadace podporuje a jakými formami. Podrobněji jsme hovořili o projektu Pomáháme školám k úspěchu, o tom, co spojuje zapojené školy, jak důležitá je role zřizovatelů a ředitelů školy, díky čemu se školy skutečně proměňují, jak se daří spolupracovat s veřejnými institucemi, jestli se českému školství daří snižovat rozdíly mezi školami i závislost na sociálním zázemí rodin. Řeč přišla také na podporu nadaných dětí z nepodnětného prostředí, když jsme hledali odpovědi například na otázky: Jak tuto skupinu dětí charakterizovat? Jak takové děti vyhledávat? Kolik vytipovaných dětí úspěšně projde celým procesem směřujícím k nástupu na osmileté gymnázium Open Gate? A jak poté život v Open Gate vypadá, čím je škola specifická?

Martin Vlk pracuje jako koordinátor vyššího vzdělávání Fotbalové asociace České republiky a zároveň jako vedoucího metodiky a vzdělávání klubu SK Slavia Praha. V rozhovoru jsme se zaměřili na výchovu a rozvoj malých fotbalistů od přípravkových kategorií až k přechodu do seniorského fotbalu. Řeč přišla také na fotbalové trenéry a jejich profesní rozvoj

S Martinem Vlkem jsme hledali odpovědi například na tyto otázky: Je fotbal v Česku stále sportem číslo jedna? Kolik se mu věnuje dětí? Kdo tyto děti vychovává, kdo se věnuje jejich rozvoji? Jak by měla vypadat profesní cesta mládežnického trenéra? Blýská se na lepší časy, nebo má český fotbal již to nejlepší za sebou?

Antonín Jančařík je vystudovaný matematik profesně se věnující především tématu využití ICT ve výuce matematiky, vysokoškolský pedagog s téměř dvacetiletou praxí, od července 2024 děkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. 

Hledali jsme odpovědi například na tyto otázky: Co děkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy vystudoval? Jaká byla jeho pedagogická praxe? Proč se s ženou rozhodli vzdělávat své děti v režimu individuálního vzdělávání? Jaké aktuální výzvy ve své nové pozici vidí? Jakými proměnami prochází vysokoškolská příprava budoucích učitelů? Jak by měla vypadat pedagogická praxe studentů učitelství? Jak navýšit počet kvalifikovaných učitelů v českých školách?

Ondřej Šteffl je ředitelem společnosti Scio, která nabízí široké portfolio služeb v oblasti vzdělávání. Například je zakladatelem 16 základních a 3 středních ScioŠkol, realizátorem národních srovnávacích zkoušek, národního testování či vydavatelem magazínu Perpetuum. Ondřej je prvním hostem Mozaiky vzdělávání, který byl pozván dvakrát.

V rozhovoru jsme hledali odpovědi na celou řadu otázek. V čem jsou největší výhody rostoucí sítě ScioŠkol? Jak funguje tandemové řízení školy? Jak se ve ScioŠkolách staví k jednotným přijímacím zkouškám či srovnávání s jinými školami? V čem umělá inteligence změní současný svět? Jak se ve společnosti Scio staví k jejímu využívání? S čím může učitelům pomoci nástroj ScioBot? A jak lze využít ScioChat? Proč podle Ondřeje Šteffla vzdělanost brání vzdělávání? Jaké by měly být cíle vzdělávání pro budoucnost? Jaké cíle jsou důležité pro ScioŠkoly? Proč v Česku chybí pedagogický výzkum? Na co se zaměří ScioResearch? Jaká je ve školství role rodičů? Jak vůči rodičům advokovat různá témata?

Jitka Musilová a Zuzana Šuleková jsou architektky stojící za workshopy s tématem stavitelství: Dům pro každého a Člověk a Město. Obě se podílejí na komplexnějším projektu rozvíjejícím u dětí ze základních a středních škol tzv. stavební gramotnost.

V rozhovoru jsme se podívali na to, jak se obě dámy od studia architektury dostaly k vydávání pracovních sešitů a knih, k realizaci workshopů i k projektu stavební gramotnosti. Prozkoumali jsme, co se za deset let sbírání zkušeností naučily, jaké produkty vyvinuly, jakým současným výzvám čelí. Také jsme se pokusili rozklíčovat samotný pojem stavební gramotnost a mnohé, co s ním souvisí.

Tereza Booth je kurátorka dětské literatury, Kateřina Špronglová působí jako pedagožka volnočasového vzdělávání. Společně jsou autorkami projektu Molekuly čtení. V našem rozhovoru jsme se tak očekávatelně zaměřili především na podporu začínajících čtenářů.

Čím se zabývá kurátorka dětské literatury? Jak se proměňuje dětské čtenářství a knihy, které děti čtou? Jakou roli v rozvoji čtenářství hraje naučná literatura, encyklopedie? A co čtení v mobilním telefonu? Má smysl požadovat po dětech čtení povinné literatury? A lze vůbec sestavit pro všechny děti jednotný kánon? Podle čeho dítěti vybrat vhodnou knihu? Co se skrývá pod pojmem úrovňové čtení? Odkud k nám tato metoda přišla? Co přináší projekt Molekuly čtení? Komu je určen? Jak vypadá čtenářská sada a jak ji využít ve školní třídě? Zaslechnout můžete odpovědi nejen na tyto otázky.

Lenka Fiřtová je absolventskou Vysoké školy ekonomické v Praze, v současnosti působí jako koordinátorka vývoje testů ve společnosti Scio, zaměřuje se především na vysokými školami využívané národní srovnávací zkoušky. V rozhovoru jsme ale věnovali pozornost i jiným testovacím nástrojům, které Scio nabízí nejen českým školám.

Hledali jsme odpovědi například na tyto otázky: Jací odborníci se profesně věnují tématu testování? Jak by měl vypadat správný test? Jaké školy využívají národní srovnávací zkoušky? Co přináší školám a co uchazečům? Jak vypadají nyní a jak by mohly vypadat v budoucnosti? Proč se v českém prostředí velmi těžce prosazuje adaptivní testování? Jak jde dohromady testování klasických znalostí a dovedností a rozvoj kompetencí stojící teoreticky v centru vzdělávání?

Kateřina Konrádová je lídryně týmu vnějších vztahů organizace Učitel naživo, která stojí mimo jiných svých aktivit za programem Ředitel naživo. Kristýna Sovinská je manažerka studia Lídr školy pod křídly Národního pedagogického institutu. V rozhovoru jsme se zaměřili na téma přípravy pedagogických lídrů.

Máme v českém školství skutečné pedagogické lídry? Jsou lídři v klíčových pozicích na MŠMT či v NPI? Jak probíhají ředitelské konkursy? Proč se uchazeči ne/hlásí do konkursů? Jak vypadá profesní příprava ředitelů škol? Kam se mohou posunout seniorní ředitelé? Jaká je současná situace a co by se mělo v blízké budoucnosti změnit? Zazněly odpovědi nejen na tyto otázky.

Jindra Marešová je ředitelkou Nadace Albatros, která se dlouhodobě věnuje podpoře znevýhodněných skupin dětí. Martin Kanaloš je student posledního ročníku magisterského studia Dějiny kultury na Univerzitě Karlově podpořený touto nadací. 

S oběma jsme se v rozhovoru zaměřili na téma sociálního znevýhodnění. Co se pod tímto pojmem skrývá? Jakých skupin dětí i dospělých se týká? Jaké výzvy stojí před českým školstvím? Co se v posledních letech podařilo změnit? A co nikoliv? Jakými prostředky se snaží pomoci Nadace Albatros? Jací další aktéři by měli převzít iniciativu a do tématu výrazněji vstoupit? Zazněly odpovědi nejen na tyto otázky.

Jakub Valenta je učitel, iniciátor a zakladatel organizace Vzdělání budoucnosti, která se zaměřuje nejen na téma tzv. nové informatiky a programování.

V rozhovoru jsme zmapovali Jakubovu cestu k učení i začátky v práci s žáky základní školy Cesta k úspěchu. Podívali jsme se na to, jak on i jeho kolegové rozvíjeli (třeba i v rámci covidového lockdownu) a rozvíjí digitální kompetence žáků a jak realizuje výuku informatiky. Možná vás překvapí, co považuje za největší výzvu, které čelil a čelí.

Postupně jsme se v rozhovoru dotkly různých konkrétních otázek. Například: Jak moc jsou už na startu výuky informatiky rozevřeny nůžky mezi jednotlivými dětmi? Jak se daří rozvíjet digitální kompetence žáků napříč předměty? jaká je v tom role učitele informatiky a jaká všech ostatních kolegů? Které digitální dovednosti považuje za zvláště důležité? Která témata v aktuálním RVP ZV v oblasti informatiky a digitálních kompetencí nejvíce chybí? 

Samostatnou část si pak zasloužila organizace Vzdělání budoucnosti. Čemu se věnuje? Co nabízí? Jaký je o její aktivity zájem? Jak těžké je získat schopné lektory? Jak se nejen ve svých programech vyrovnává s aktuálním tématem umělé inteligence?

František Dobšík je absolventem studia učitelství pro první stupeň základní školy na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity, pedagogické zkušenosti sbíral na brněnských základních školách, od roku 2003 je předsedou Českomoravského odborového svazu pracovníků školství.

V rozhovoru jsme se zaměřili nejen na roli a činnost školských odborů, na jejich historii i současnost, ale také na řadu aktuálních témat českého školství. Řeč přišla na financování, klíčové aktéry, vizi českého školství, zákon o pedagogických pracovnících, kariérní řád či ředitelské konkursy.

Hana Košťálová je programová ředitelka neziskové organizace Pomáháme školám k úspěchu. Dlouhodobě se zaměřuje na téma rozvoje čtenářství a pisatelství, již na konci 90. let se stala národní koordinátorkou, lektorkou a certifikátorkou mezinárodního programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení (RWCT). Byla u zrodu programu Ředitel naživo a čtyři roky pracovala v jeho týmu průvodců.

V rozhovoru jsme se zaměřili například na příchod programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení do České republiky, na historii i současnost organizace Pomáháme školám k úspěchu, na rozvoj čtenářských a pisatelských dovedností dětí, na podporu učitelů, na spolupráci pedagogických pracovníků, na provádění (a měření) systémových změn na úrovni škol či zřizovatelů. Řeč přišla také na ředitele škol či rámcové vzdělávací programy.

Václav Šneberger je metodikem Young Caritas, hnutí fungujícího pod křídly Charity České republiky, které se zaměřuje na téma globálního vzdělávání. Je metodikem, mentorem a lektorem podporujícím pedagogické pracovníky, ve své práci se opírá o studium speciální pedagogiky na Univerzitě Karlově a pedagogickou praxi na základní i vysoké škole.

V rozhovoru jsme hledali odpovědi nejen na tyto otázky: Čemu se věnuje hnutí Young Caritas? Co vše zahrnuje pojem globální vzdělávání? Jak je toto téma v českých školách přijímáno? Co učitelé najdou v metodické příručce Akademie Young Caritas? Co se skrývá pod značkou Škola solidární? Velmi zajímavé myšlenky zazněly také v části věnované českému vzdělávacímu systému. Řeč přišla například na vztah strategických dokumentů či rámcových vzdělávacích programů a reálné praxe.

Kateřina Sirotková je ředitelkou Platformy pro včasnou péči. Vladimíra Pechanová členkou její rady a také ředitelkou mateřské školy v Obrnicích. S oběma dámami jsme se věnovali tomu, jak se jejich organizaci daří naplňovat cíle, které si stanovila: Prosazovat a hájit služby a programy poskytované ohroženým dětem a podpořit vybudování funkčního systému včasné péče v České republice.

Co se skrývá pod pojmem včasná péče? Jak se liší od rané péče? Kdo se v České republice tomuto tématu věnuje? Jaké organizace sdružuje Platforma pro včasnou péči? Kdo a proč by se mohl k platformě připojit? Zazněly odpovědi nejen na tyto otázky.

Anna Kačabová vede Asociaci podnikavé Česko, která sdružuje jedenáct organizací z řad škol, neziskových organizací a spolků, které usilují o rozvoj podnikavosti v rámci celoživotního vzdělávání.

V rozhovoru jsme se zaměřili především na to, co vše se skrývá pod pojmem podnikavost, jak souvisí s kreativitou či projektovým managementem, v rámci jakých stupňů vzdělávání lze podnikavost rozvíjet, jaké organizace se v této oblasti angažují, jaké jsou cíle Asociace podnikavé Česko a čeho již tato organizace za dobu své existence dosáhla.

Simonu Špádovou a Tomáše Konráda spojuje bakalářský studijní program Inovativní podnikání České zemědělské univerzity. Simona je studentkou třetího ročníku tohoto programu postaveného na finském konceptu Team Academy®, Tomáš je koučem jedné ze studijních skupin. 

V rozhovoru jsme se ze všech možných úhlů pohledu podívali na první profesně (nikoli akademicky) zaměřený bakalářský studijní program v Česku. Pro koho je určen? Jak probíhá výběr studentů? Jací jsou jeho absolventi? Jak probíhá studium? Čím se liší od tradičních studijních programů? Hledali jsme odpovědi nejen na tyto otázky.

Václav Trojan je bývalý učitel, ředitel gymnázia, vysokoškolský pedagog a současný zakladatel a ředitel Ředitelské akademie. Ve svých různých rolích se dlouhodobě věnuje podpoře ředitelek a ředitelů škol a jejich vztahů se zřizovateli.

V rozhovoru jsme se z různých úhlů věnovali ředitelům škol a především ředitelským konkursům, tedy procesu jejich výběru. Jací aktéři v českém školství vstupují do ředitelských konkursů? Kdo v Česku zřizuje školy? Co rozhoduje o tom, zda zřizovatel vyhlásí konkurs? Jaké otázky by si zřizovatel měl před konkursem zodpovědět? Jak může uchazeč poznat, že to zřizovatel myslí s konkursem vážně? Jak vypadá složení konkursní komise? Měl by zřizovatel respektovat pořadí kandidátů určené konkursní komisí? Co vše patří k přípravě na konkurs? V jakém případě se raději konkursu neúčastnit? Jak by měla vypadat koncepce rozvoje školy? Která témata se často opakují v konkursních rozhovorech? Čemu se začít věnovat v případě úspěchu v konkursu? Zazněly odpovědi nejen na tyto otázky.

Michal Novák je zakladatelem neziskové platformy Česko budoucnosti, jejímž posláním je spojovat lídry dneška s lídry budoucnosti. Vize organizace říká: Česko mozkovnou světa díky špičkovému vzdělávání. 

Jak se stát mozkovnou světa? Proč je málo ambiciózní představa Česka jako křižovatky Evropy? Co nabízí školám a neziskovým organizacím platforma Česko budoucnosti? S kým tato platforma spolupracuje? Proč jsou absolventi pokladem každé školy? A proč má smysl zaměřovat se na dlouhodobé cíle? Při pozorném poslechu podcastu se dozvíte odpovědi nejen na tyto otázky.

Milan Černý je ředitelem Mateřské školy a základní školy speciální Diakonie Českobratrské církve evangelické Praha, s pracovišti v Michli, ve Stodůlkách a v Strašnicích poskytující vzdělávání dětem a žákům s mentálním postižením a s více vadami. V rozhovoru jsme se věnovali jeho profesní kariéře, škole, kterou vede, speciálnímu školství i českému školství jako celku. 

Jak Milan Černý doputoval do církevní speciální školy? Jací žáci tuto školu navštěvují? S jakými kompetencemi by ji měli opouštět? Co znamená fortelnost a proč je jednou z důležitých hodnot školy? Jak pracuje ředitel školy na své psychohygieně a jakým způsobem podporuje svůj tým? Hledali jsme odpovědi na tyto i mnohé další otázky.

Renata Wolfová je speciální pedagožka působící v Pedagogicko-psychologické poradně pro Prahu 9. Jako lektorka spolupracuje s různými školami a vzdělávacími organizacemi. Autorsky je podepsána pod metodikou online aplikace Včelka. 

V rozhovoru jsme nejdříve diskutovali o tom, v jakých rolích se v českém školství objevují speciální pedagogové, poté o rozvoji čtenářských, psacích a matematických dovedností školáků napříč všemi stupni vzdělávání. Hledali jsme odpovědi na různé související otázky. Na rozvoj jakých dovedností se zaměřit již v mateřské škole? Které se pak rozvíjí na začátku povinné školní docházky? Jak dítěti pomoci, když se vše nevyvíjí podle plánu? Co spojuje děti, které přicházejí pro pomoc do pedagogicko-psychologické poradny? Jaké výukové metody jsou efektivní a které nikoli?

Luděk Michalik je zástupcem ředitelky pro gymnázium v soukromé škole Open Gate, učitel matematiky, koordinátor programu The Duke of Edinburgh´s International Award. V rozhovoru jsme se věnovali především životu gymnázia Open Gate, tedy gymnáziu středočeskému prestižnímu bilingvnímu kolejnímu osmiletému. 

Jací jsou učitelé této školy? Jací žáci ji navštěvují? Jakým způsobem jsou vybíráni? Jak složité je oslovit nadané žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí? Jakou podporu nabízí nadace The Kellner Family Foundation? Co se skrývá pod názvem The Duke of Edinburgh´s International Award? Co přináší takzvaná IB maturita? Na jaké univerzity odcházejí absolventi této školy? Zazněly odpovědi nejen na tyto otázky.

Jana Kyriakou je spoluzakladatelou a projektovou ředitelkou organizace SEMwell. Také mezinárodně certifikovanou lektorkou jógy a mindfulness pro dospělé, mladistvé a děti. Jako jedna z mála v České republice patří mezi britskou organizací Mindfulness in Schools Project a mezinárodní organizací Mindwell certifikované facilitátorky programů mindfulness pro školy. V minulosti působila také  jako členka expertní pracovní skupiny Národního ústavu duševního zdraví pro rozvoj programů sociálně-emočního učení v českých školách.

V rozhovoru se dozvíte, co se skrývá pod pojmy jóga a mindfulness, jakými způsoby Jana přináší mindfulness (všímavost) do českých škol, jak se tématu mohou prakticky věnovat jednotliví učitelé, proč vůbec mindfulness rozvíjet, jaké benefity to může dětem i dospělým přinést. Dojde i na praktickou ukázku!

Daniel Münich je ekonom působící na společném akademickém pracovišti Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR CERGE-EI, kde se kromě výuky a vedení akademického think-tanku IDEA zabývá empirickými výzkumy v oblasti ekonomie trhu práce a ekonomie vzdělávání a školství. Dlouhá léta působil jako seniorní expert v oblastech školství a trhu práce pro Evropskou komisi, vede národní tým celoevropského projektu Euromod, je odborným členem poradní komise pro hodnocení dopadů regulace při Legislativní radě vlády (RIA), členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a členem poradního sboru předsedy vlády České republiky. Od ledna 2022 zastává funkci prezidenta České společnosti ekonomické.

V rozhovoru jsme se zaměřili především na to, co ne/víme o českém školství na základě dat a jejich analýz. Jak je na tom české školství ve srovnání s minulostí? Jak je na tom v porovnání se světem? Co nám ne/říkají výsledky testování PISA a TIMSS? Jak silné či slabé výzkumné zázemí stojí za českým vzděláváním? Jaké dopady přinesly legislativní změny posledních let? Co dokážeme (z)měřit a které odpovědi jsou založeny pouze na pocitech?

Adéla Holasová a Tadeáš Salaba jsou absolventy Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze. Jejich jména jsou spojena s projekty na podporu rozvoje energetické, technologické a klimatické gramotnosti, do kterých se od roku 2014 zapojila více než tisícovka českých základních a středních škol. V tuto chvíli připravují již čtvrtý projekt, cílem pozornosti bude gramotnost stavební.

V rozhovoru jsme si jednotlivé gramotnosti podrobněji představili a zaměřili se na to, co je cílem jejich prezentování v základních a středních školách, jak žáci i učitelé přijímají přednášející z akademického prostředí, zda se daří zvýšit zájem žáků o technické vzdělávání.

Ondřej Neumajer je vedoucím oddělení Digitalizace ve vzdělávání v Národním pedagogickém institutu České republiky. Web organizace Učitel naživo, se kterou také spolupracuje, o něm říká, že je konzultantem vzdělávání, lektorem, didaktikem a popularizátorem účelného využívání informačních a komunikačních technologií. 

V rozhovoru jsme se věnovali nejen jeho cestě do současných pozic, díky kterým má reálný vliv na směřování projektů s velkým dopadem do českých škol. Zaměřili jsme se také na malé revize rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, na vzdělávací obor informatika i na digitální kompetence. Řeč přišla také na profesní rozvoj učitelů i ředitelů škol. Jakou jednu knihu pro orientaci v současném českém školství by Ondřej Neumajer posluchačům doporučil? I to se při pozorném poslechu dozvíte.

Mojmír Zálešák je studentem gymnázia Nový PORG a vítězem ceny Středoškolák roku 2023. Nejen mezi svými vrstevníky vyniká hned v několika oblastech. Je předsedou spolku ECONET a investičního klubu NPIS, spoluzaložil projekt TMT v oblasti blockchainové technologie. V roce 2021 obsadil druhé místo v ekonomicky zaměřené soutěži Cena České národní banky. Na vrcholové úrovni se věnuje také squashi, je bývalým členem české juniorské reprezentace.

V rozhovoru jsme se věnovali například tomu, co se naučil i nenaučil v rámci studia prestižního soukromého gymnázia, jakou roli v jeho studiu hraje mezinárodní maturita IB, na kterou se chystá, co mu přineslo letní studium na Harvardově univerzitě, jak složité je skloubit náročné studium s řadou mimoškolních aktivit.

Martin Kozel je ředitelem organizace Učitel naživo, která stojí za stejnojmenným programem, který umožňuje odborníkům z praxe získat pedagogickou kvalifikaci a připravit se na výkon učitelského povolání v základní či střední škole. Stejná organizace díky pedagogickým lídrům, které sdružuje, podporuje manažery škol skrze program Ředitel naživo.

V opravdu rozsáhlém rozhovoru jsme se věnovali nejen činnosti uvedené neziskové organizace. Ze všech možných úhlů jsme nahlédli celé české školství. Kdo jsou jeho klíčoví aktéři? Jaké jsou jeho silné a slabé stránky? Jaké změny právě probíhají? Jaké inovace se podařilo přenést z neziskového sektoru do školství? Co nás čeká v blízké budoucnosti? Hledali jsme odpovědi nejen na tyto otázky.

Markéta Jedličková pracuje jako datová analytička a ve svém volném čase, stejně jako mnoho dalších dobrovolníků, organizuje konference TEDxPrague, v rámci kterých inspirativní hosté představují zajímavá a aktuální témata, důležité a mnohdy originální myšlenky.

Rozhovor snad symbolicky patří k těm nejkratším v rámci Mozaiky vzdělávání. Vystoupení pod značkami TED Talks a TEDx Talks se totiž vyznačují svou svižností a výstižností. S Markétou Jedličkovou jsme během půl hodiny zvládli zmapovat historii i současnost konferencí TEDx nejen v Praze, posluchači mohou nahlédnout do zákulisí celoročních příprav a dokonce je čeká i jedna hozená rukavice.

Jeanne Bočková je ředitelkou Centra pro talentovanou mládež, které se od roku 2010 věnuje podpoře nadaných a motivovaných dětí a žáků od mateřských škol až po maturitu.

V rozhovoru jsme se zaměřili na to, jak mohou děti a dospívající v jejich cestě k vzdělání i budoucímu pracovnímu uplatnění podpořit tzv. objevitelské soboty, oborové on-line kurzy v anglickém jazyce či absolvování zkoušek v rámci programu Advanced Placement.

V rozhovoru jsme se podívali na historii Nadace České spořitelny, na organizace a projekty, s kterými byla a je spojena (Eduin, Eduzměna, Elixír do škol, H-mat, Ředitel naživo, Učitel naživo, Začít spolu, …), i na plány do blízké budoucnosti. Věnovali jsme se také tématům, jakými jsou například pokračující rozevírání nůžek mezi školami, chybějící sdílená vize i roztříštěnost daná decentralizací českého školství. K jakým změnám by mohlo dojít hned? K jakým v horizontu deseti let? Zazněly odpovědi i na tyto otázky.

Daniela Celerýnová je předsedkyní Asociace provozovatelů dětských skupin, kterou založila v roce 2018 a která aktuálně sdružuje 473 členů. Dále je zakladatelkou agentury Vše pro jesle a školky poskytující komplexní služby dětským skupinám a vzdělávací platformu pro pečující osoby a pedagogy. Od roku 2015 pomohla založit více než stovku zařízení pečujících o děti předškolního věku. Sama provozuje 6 dětských skupin, 3 v Praze a 3 mimo Prahu.
V rozhovoru jsme vymezili pojem dětská skupina, vztáhli jej k jeslím i mateřským školám. Dalším tématem byla legislativa související se založením i provozem dětské skupiny. Stranou pozornosti nezůstaly ani pečující osoby neboli chůvy.

Lucia Klimková je CEO společnosti Education.cz, která se zaměřuje na kariérové poradenství a podporu studentů při studiu v zahraničí. 

V rozhovoru jsme se zaměřili především na její vlastní zkušenost se studiem střední školy ve Spojených státech, na sbírání pracovních zkušeností v oboru HR, na podporu českých i slovenských studentů ve volbě další studijní a kariérní dráhy, na spolupráci se zahraničními středními a vysokými školami či na organizaci EduFestivalu, akce, která se zaměřuje na studium v zahraničí a rozvoj individuálních talentů.

Tomáš Ervín Dombrovský je analytik pracovního trhu ve společnosti  LMC, provozující pracovní portály jobs.cz a prace.cz či vzdělávací web seduo.cz. V rozhovoru jsme se zabývali tím, jak vypadá pracovní trh v současnosti, jaké požadavky na absolventy škol lze očekávat v (blízké) budoucnosti. Jak trh práce promění umělá inteligence? Čím je specifický trh práce ve školství? Nejen na tyto otázky jsme hledali odpovědi.

Ondřej Kania je ředitelem společnosti JK Education, zřizovatelem Pražského humanitního gymnázia a sítě škol American Academy, jejíž pobočky najdeme v Praze, v Brně, v Bratislavě a v chorvatském Záhřebu. Dále je většinovým podílníkem v Mateřské škole Bambino, Základní škole Square, Mateřské a Základní Škole Beehive a Saba Verde International School ve španělské Tortose. 

V rozhovoru jsme prošli Ondřejovu cestu od vlastní zkušenosti se studiem střední školy ve Spojených státech přes pomoc českým studentům se studiem na zahraničních středních a vysokých školách až po zřizování vlastních škol či přebírání škol jiných zřizovatelů. Věděli jste, že Ondřeje všechny zásadní myšlenky napadly při běhání? Zazní i další zajímavosti.

Hana Chramostová je ředitelkou pražských Montessori škol Andílek. Spolu se svými kolegyněmi a kolegy vzdělává děti od jednoho a půl roku až do deváté třídy základní školy. Čím je Montessori přístup specifický? Co nám i dnes mohou přinášet myšlenky známé více než sto let? Jaké dílčí prvky Montessori systému lze uplatnit i v tradičním školství? V rozhovoru jsme hledali odpovědi nejen na tyto otázky.