MAPPA VYSÍLÁ

O tom, jak smysluplně rozvíjet sídliště, jsme si povídali s urbanistou Lukášem Grasse, spoluautorem nedávno dokončené studie části ostravských Výškovic. Někteří její obyvatelé se obávají, že plánovaná dostavba připraví jejich čtvrť o výhody bydlení v zeleni, i dalších praktických důsledků. V rozhovoru jsme probrali, co je na výškovickém sídlišti cenné, kde má smysl ho rozvíjet a proč město potřebuje promyšlenou vizi místo nahodilých rozhodnutí.

Ostrava dlouhodobě bourá stereotyp města kouřících komínů a znečištěného životního prostředí. Pohled z věže Nové radnice potvrzuje, že velkou část města tvoří zeleň. O tom, jak zajistit, aby lidem dobře sloužila jsme si povídali s krajinářkami Danielou Davidovou a Romanou Konkolovou z městského ateliéru MAPPA, které stojí za novou Koncepcí zeleně města Ostravy. Ta představuje dlouhodobý plán, jak ostravskou zeleň rozvíjet.

V podcastu jsme si povídali o různých podobách městské zeleně, o tom, co nám brání si ji užívat naplno, i o její roli při adaptaci na klimatickou změnu. Dozvíte se také, proč je důležité propojit městskou a příměstskou krajinu, co se chystá na Černé louce nebo jak se promění okolí řeky Lučiny. Rozhovor jsme natáčeli na výstavě „Vidím to zeleně“ v prostoru MAPPA, která téma městské zeleně přibližuje všem obyvatelům i návštěvníkům města.

Příjemný poslech!

Architekti Tristán López-Chicheri a Guillermo Gusó z mezinárodního studia L35 architects představují vítězný návrh na nový fotbalový stadion na ostravských Bazalech. V rozhovoru poodhalují proces vzniku stavby inspirované industriálním dědictvím Ostravy, původním bazaltovým lomem i složitým terénem.

Dozvíte se, co vše nad rámec sportoviště by stadion mohl lidem v Ostravě nabízet, nebo proč konstrukce střechy připomíná výplet jízdního kola. Dotkli jsme se také toho, proč mají stadiony v srdci města výjimečnou schopnost stát se jeho ikonou a jaké zkušenosti si tým přinesl z rekonstrukce legendárního stadionu Santiago Bernabéu v Madridu.

From Bernabéu to Ostrava, designing a new football landmark

Architects Tristán López-Chicheri and Guillermo Gus from the international L35 Architects present their winning design for the new football stadium at Bazaly, Ostrava. In the interview, they reveal the creative process behind a building inspired by Ostrava’s industrial heritage, the former basalt quarry, and the site’s complex terrain.

You will learn why the roof structure resembles a bicycle wheel, what the stadium could one day offer beyond its sports function, and why stadiums located in the heart of a city can become urban icons. The architects also share insights gained from the reconstruction of the legendary Santiago Bernabéu Stadium in Madrid.

Na půdě chátrající vily na ulici Dvořákova v centru Ostravy jsme se sešli s architektem Petrem Kundrátem ze studia Ark. Povídali jsme si o nevšedních bytech, které v nárožním domě vzniknou. Svým pojetím i respektem k historii nemají v místním prostředí obdoby. Probrali jsme také, jak se z přísných pravidel památkářů stala výhoda nebo proč investor nakonec upřednostnil kvalitu před počtem bytů. Chcete vědět, jakou roli má zahrada vily a co se ukrývá pod ní? Pusťte si epizodu. Jako bonus dostanete Petrův tip na místo, kam se v Ostravě vydat, pokud chcete zažít její skutečnou atmosféru.

V otevřeném a svižném rozhovoru mluví bratislavský primátor Matúš Vallo o tom, proč je při řízení města potřeba umět lidi spojovat a někdy i „bouchnout do stolu“. Vysvětluje roli Metropolitního institutu Bratislava a přemýšlí nad tím, proč se kvalitní veřejný prostor nemá složitě obhajovat, ale hlavně dobře navrhnout a udělat.

Dozvíte se také, proč roztříštěná správa brzdí rozvoj velkých měst i co si vzít z věcí, které se v Bratislavě nepovedly. Nechybí pohled na Ostravu zvenčí, vzpomínky na projekt městských zásahů ani tip na návštěvu jednoho bratislavského místa, které po šestnácti letech znovu ožilo.

Na pomezí historického centra Ostravy a parku při řece Ostravici, má vyrůst Dům městských služeb, nová budova pro městské úřady a organizace. Její návrh vzešel z architektonické soutěže a představuje elegantní kruhovou dřevostavbu se skleněnou fasádou. V rozhovoru s architektem Gergely Kenészem a krajinářskou architektkou Júlií Bobríkovou se dozvíte, jak o návrhu této veřejné budovy přemýšleli. „Chtěli jsme, aby dům působil na návštěvníky příjemně a podporoval mezilidský kontakt. Proto jsme zvolili jednoduchý tvar kruhu, snadný pro orientaci. Důležité pro nás bylo, úřad co nejvíce propojit s okolním městem a vtáhnout sem i přírodu z blízkého parku. To se povedlo i díky prostornému zelenému atriu.” říkají architekti. 

ENG

A new building for municipal offices and organizations, the House of Municipal Services, is set to rise on the border between Ostrava's historic center and the park along the Ostravice River. The winning architectural design features an elegant, circular timber structure with a glass facade.

In this episode, we talk with architect Gergely Kenész and landscape architect Júlia Bobríková about the thought process behind designing this important public building.

"We wanted the building to feel pleasant to visitors and encourage human connection. That's why we chose the simple, easy-to-navigate circular shape. It was also crucial for us to connect the office with the surrounding city as much as possible, including bringing nature in from the nearby park. We achieved this, in part, thanks to the spacious green atrium," the architects explain.

Které ostravské stavby si zaslouží uznání? Kteří architekti v Ostravě tvořili, ale jejich práce je doposud veřejnosti skrytá? Kolik má Ostrava industriální architektury v porovnání s jinými městy? To a mnoho dalšího již brzy přiblíží zájemcům takzvaný Ostravský architektonický manuál (OVAM), o kterém jsme si povídali s jeho spolutvůrci architektkou Evou Špačkovou a historikem architektury Martinem Strakošem.  Probrali jsme, jak bude průvodce fungovat, jaké informace v něm najdete nebo jestli můžeme architektonický manuál někdy považovat za dokončený.

„Myslím, že mnoho Ostraváků si dneska ani neuvědomuje, že někde mezi centrem města a Vítkovicemi je kus prázdného prostoru, kde by v budoucnu mohli lidé bydlet, pracovat nebo trávit volný čas.“ říká Petr Návrat, zakladatel plánovací kanceláře ONplan. Se svým týmem zorganizoval soutěž o návrh nové ostravské čtvrti na místě dnešního brownfieldu po zaniklé Žofínské huti. Povídali jsme si o tom, co nová část města lidem nabídne, i o tom, v čem je pro investora lepší nechat architekty soutěžit než si vybrat jednoho napřímo. 

Jak vypadá město, které myslí na všechny své obyvatele? Slovenská urbanistka Milota Sidorová otevírá téma férového urbanismu a ukazuje, proč má smysl vracet se k lidskému měřítku. „Chodci jsme všichni, ale řidiči jen někteří,“ připomíná a na příkladu satelitních čtvrtí vysvětluje, proč se idylka rodinného domu na okraji města může proměnit v past. „Investor tam často nezajistí nic než příjezdovou cestu. Ženy pečující o děti zůstávají izolované v domech bez sociálního vyžití a všude musí dojíždět. Málo se o tom mluví, ale Amerika si tím už prošla, předměstí byla místem nešťastných žen, které byly na všechno samy.“ V rozhovoru se také dozvíte, proč je pěší chůze základem živého města, jak vypadá férový urbanismus v praxi. 

Oceňovaná architektka Eva Jiřičná má za sebou desítky realizací po celém světě a přesto věří, že i neúspěch posouvá dál. V rozhovoru mluví o svém přístupu k navrhování, pochybnostech a důležitosti spolupráce v tvůrčím kolektivu. Otevřeně vzpomíná na projekty, které vznikly — i ty, které zůstaly jen na papíře. Řeč byla i o Ostravě, kde navrhovala nerealizovanou lávku na Karolinu a aktuálně se svými spolupracovníky připravuje rekonstrukci ikonického věžáku. Jak se podle ní mění tvář města a čím ji Ostrava překvapuje? Poslechněte si inspirativní rozhovor s jednou z nejvýraznějších osobností české architektury, která dokazuje, že upřímná snaha hledat řešení problémů je víc než proslavený rukopis.

Stará Bělá, podobně jako další české vesnice, které pohltilo velkoměsto, čelí rostoucí dopravní zátěži a chybí jí kvalitní veřejný prostor. Vedení městského obvodu se rozhodlo hledat řešení společně s odborníky na urbanismus. Výsledkem je studie, která navrhuje zklidnění ulic, nové náměstí nebo přestavbu bývalého areálu JZD na bydlení. Spoluautorka studie architektka Jitka Molnárová v rozhovoru popisuje, jak vznik náměstí podpoří komunitní život, proč architekti navrhují přesunutí školky a jak se do plánování zapojili místní.

„Myslím, že kdyby se měl stavět dnes, bylo by strašně komplikované ho povolit.“ hodnotí ikonický věžový dům Jindřiška přezdívaný také ostravský mrakodrap architekt Petr Vágner. Společně s architektkou Evou Jiřičnou a kolegy ve studiu AI Design navrhli rekonstrukci chátrající výškové dominanty v centru Ostravy. „Je hrozně zajímavý navazovat na nějaký příběh.“ dodává k tomu, proč pro něj bylo takové zadání lákavé. V rozhovoru jsme rozebrali, proč město upřednostnilo rekonstrukci před demolicí nebo to, proč autoři strohou věž doplňují organicky tvarovanými balkony s rostlinami.

Co když ve vašem městě žije o čtvrtinu více lidí, než ukazují oficiální statistiky? A co když právě data o těchto „neviditelných uživatelích města“ pomáhají rozhodovat o tom, jak zlepšit dopravu nebo kam zasadit nový park?

V této epizodě se ponoříme do světa městského plánování založeného na datech a geografických informačních systémech (GIS). Jaroslav Burian, geoinformatik a pedagog z Univerzity Palackého, vysvětluje, jak města jako Ostrava a Olomouc využívají data o skutečném pohybu obyvatel, nebo jak může digitální dvojče města usnadnit jeho rozvoj. Technologie GIS ale nepoužívají jen odborníci, jsou také součástí vašeho každodenního života. Pomáhají například při navigaci nebo s řízením dopravy.

„Využívat každého kousku veřejného prostoru má smysl," říká autor připravovaného parkovacího domu u Krajského úřadu. Se stejným zápalem mluví o novém stadionu na Bazalech nebo proměně Porubské Floridy. „Vždycky chceme místu dát něco navíc. A tady se to povede!" přibližuje filozofii své tvorby. Zdůrazňuje, že Ostrava potřebuje energii a odvahu. „Přál bych si, abych chodil po městě a viděl dostavěnou proluku, nově vznikající dům, proměnu náměstí. Už aby to bylo!"

Jak vytvořit město, kde se dobře žije i pohybuje? Dopravní inženýr Květoslav Syrový v nové epizodě MAPPA vysílá vysvětluje, proč musí být dopravní řešení komplexní a vyvážené. „Nestačí zlepšit podmínky pouze pro jeden druh dopravy, důležité je hledat způsoby, jak různé druhy dopravy propojit a učinit je navzájem konkurenceschopné,“ říká expert, který se podílel třeba na budoucím řešení Zámeckého parku v Porubě a dlouhodobě spolupracuje s organizací Pěšky městem.

„Zavádíme a vyjasňujeme klíčové pojmy a deklarujeme snahu o vznik kvalitních veřejných prostranství," shrnuje hlavní přínosy nových Ostravských stavebních předpisů ředitel MAPPA Ondřej Vysloužil. V rozhovoru jsme mluvili o dokumentu, který má usnadnit výstavbu v Ostravě a podpořit efektivní fungování města. Neopomněli jsme palčivá témata jako parkování, výdejní boxy nebo stromy v ulicích. „Nejvíce jsem pyšný na svůj tým, a to nejen ve vztahu k samotným OSP, ale k celému dosavadnímu působení MAPPA," dodává ředitel instituce, která letos oslavila 5 let svého fungování.

„Spojení reklamy a architektury může fungovat, je to ale věc přístupu," shodují se grafičtí designéři David Sasín a Pavel Kuběna. Rozhovor na téma vizuální smog připomněl program Ostrava 360, který měl pomoci městu být vizuálně kultivovanější a méně zaplavené reklamou. „Je potřeba mít někoho, kdo téma aktivně vnese do veřejného prostoru a bude upozorňovat na možná zlepšení." Nezapomněli jsme ani na Vánoce a jejich vliv na veřejný prostor nebo příklady dobré praxe dnes i v minulosti.

„Děti oceňují možnost jít do školy společně s kamarády, příležitost něco se naučit a něco zažít,“ přibližuje Blanka Klimešová z organizace Pěšky městem jednu z výhod školní ulice. Krátkodobé uzavření prostoru před školou pro motorovou dopravu je třeba připomínat a pro řidiče je vždy jasnější použít nějakou formu fyzických zábran. „V některých obcích to byli deváťáci, kteří vlastními těly dávali řidičům vědět, že prostor je dnes uzavřen.“ Mluvili jsme také o fenoménu taktického urbanismu nebo zahraničních vzorech a inspiracích.

Winy Maas, a Dutch architect, teacher, and researcher, gives feedback to Czech architecture and architects by pointing to the lack of experimenting and ambitions to be outstanding. "Where is the pride?" asks the founder of MVRDV studio, which works for cities worldwide and runs offices in Rotterdam, Berlin, Shanghai, Paris, and New York. Would you like to know his advice for Ostrava and where he sees its potential and uniqueness? Listen to our podcast MAPPA vysílá, this time exceptionally in English.

„Nabyli jsme dojem, že vše vyřešíme technickými způsoby. To ale neplatí a my si to nechceme připustit." popisuje krajinářská architektka Klára Salzmann výzvy, před kterými stojí nejen její profese, ale i celá společnost. Rozhovor ovlivněný aktuálními povodněmi přibližuje také studentský workshop, který MAPPA pořádala, nebo možnosti, které krajina a urbanismus Ostravy nabízí zelené infrastruktuře.

„Chceme, aby naši absolventi věděli, jak důležité je umět spolupracovat." popisuje architekta Regina Loukotová jednu ze základních vizí soukromé školy architektury ARCHIP, kterou před lety spoluzaložila a je její rektorkou. „Architektura není o jednom objektu, je o dobrém životě." doplňuje, jaký pohled na svou profesi by měli mít absolventi mezinárodní vysoké školy sídlící v Praze, která nabízí studium zájemcům z celého světa. 

„Když jsme na místo přišli poprvé, byla to zapadlá vila v zarostlé zahradě.“ popisuje architekt Daniel Vaněk začátky prací na rekonstrukci Grossmannovy vily. Mluvili jsme o průběhu projektování i úskalích, která obnova historicky cenného domu přinášela. „V některých situacích jsme se rozhodli postupovat tak, jak by to asi udělali sami Grossmannovi, kdyby dům rekonstruovali.“

„Díky spolupráci se skvělými akustiky od samého začátku jsme nemuseli nic zásadního přepracovávat." přibližuje Martin Kropáč, spoluautor návrhu nového koncertního sálu, důležité rozhodnutí, které napomohlo k hladkému průběhu projekčních prací. „Museli jsme domyslet konstrukci a měli jsme prostor věnovat se i řadě detailů." dodává rodák z Ostravy. Od léta bude se svými kolegy ze studia Architecture Acts a americké kanceláře Steven Holl Architects dohlížet na realizaci stavby. Mluvili jsme také o proměně Domu kultury města Ostravy, který je klíčovou součástí celé stavby nebo fungování česko-americké spolupráce.

Okolí zrekonstruovaných jatek, kde sídlí městská galerie PLATO, se proměňuje. Na základní návrh prostorového uspořádání, navazuje permakulturní design, za kterým autorsky stojí Denisa Tomášková. „Vítám jakýkoliv nápad v rámci principů permakultury. Celé je to proces a to mě baví!“ přibližuje navrhování, na kterém se podílí celý tým PLATO a z pozice kurátorky do něj zasahuje Edith Jeřábková. „Všichni jsme prošli základním kurzem a postupně spoluvytváříme veřejný prostor a struktury v něm. Zkoušíme a testujeme.“ Ve dvojrozhovoru jsme probírali netradiční přístup založený na ekologických a udržitelných principech, současný stav proměny i to, jak se může do společné tvorby veřejného prostoru zapojit veřejnost.

„Baví nás navrhovat veřejný prostor a motivuje nás zájem měst se těmito tématy zabývat," vysvětluje architektka Mirka Zadražilová důvod, proč se svým týmem z ateliéru MAAUS chtěli navrhovat proměnu náměstí SNP v ostravském Zábřehu. „Plochu jsme chtěli zcelit," začíná popis návrhu, který se zabývá i zklidněním dopravy nebo vyvýšením některých částí prostranství. Mluvili jsme také o roli zeleně nebo zázemí pro tradiční trhy, které na náměstí budou moci dále probíhat. 

„Naším cílem je nabídnout návštěvníkům širokou škálu programů a aktivit.“ přibližuje budoucí fungování Centra digitalizace, vědy a inovací – stavby známé jako Černá kostka, Andrej Harmečko. Ten působí jako ředitel příspěvkové organizace, která bude mít provoz celého domu na starosti. Zároveň přiznává, že se bude dům a jeho náplň vyvíjet. „Poptávka veřejnosti určí, jak bude dům fungovat a jaké aktivity si zaslouží větší pozornost.“

„Když uvnitř probíhá koncert, rozehraje se i fasáda objektu.“ vysvětluje architekt Kamil Mrva propojení interiéru a exteriéru nové budovy Fakulty umění na Černé louce. Mluvili jsme i o dalších aspektech stavby, která spoluvytváří City Campus Ostravské univerzity. Věnovali jsme se i projektu rekonstrukce výdušné jámy v Dolních Vítkovicích. Ten hodnotí rodák z Kopřivnice a uznávaný tvůrce jednoduše: „DOV byla výzva!“

„Nejtěžší je pamatovat si, kde přesně vede v zasněženém městě chodník a jakou má trasu. Pod 5 centimetry sněhu totiž není vidět," upozorňuje na jedno z úskalí zimní údržby muž, jehož firma se stará o celý městský obvod Poruba. Kromě někdy úsměvných úskalí údržby, jsme mluvili o pravidlech pro odklízení sněhu nebo o tom, jakou techniku je třeba využívat, aby byly chodníky a cesty co nejčistší v co nejkratší době. 

„Jsem smutný, že u nás nevznikají velké a zajímavé projekty," komentuje současnou českou architektonickou scénu redaktor a popularizátor Adam Štěch. "Daří se ale architektuře menších měřítek", dodává a oceňuje, kolik takových projektů vzniká z iniciativy soukromých investorů. Mluvili jsme také o potřebě kvality, významu popularizace nebo o stavbách, na které můžeme být pyšní. 

„Od začátku jsme komunikovali se zástupci památkové péče a společně vymezili, co chránit a co ne," popisuje rekonstrukci výsypníku uhlí nacházející se uprostřed Dolní oblasti Vítkovic Antonín Šimčík, jeden z lidí stojících za proměnou industriální památky v nové ostravské kreativní centrum. „Vnější plášť jsme mohli opravit soudobými technologiemi a o to více energie pak napnout k uchování autentických interiérů," doplňuje historik, který vedl Slezské zemské muzeum a podílel se na vzniku pobočky Národního zemědělského muzea v Ostravě. Mluvili jsme i tom, co Futureum nabízí návštěvníkům, jak přistupuje k tvorbě expozic a jaké další ambice má.

Třetí epizoda z naší minisérie přináší pohled města, které je zadavatelem projektů pro rozvoj veřejné zeleně i její údržby. Hosté Marie Tvrdá a Dalibor Lička z odboru strategického rozvoje města Ostravy se věnují přípravě i realizaci „zelených“ projektů. V rozhovoru přibližují, jak Ostrava přistupuje k modrozelené infrastruktuře, jaká partnerství v této oblasti rozvíjí a kde se inspiruje. Povídali jsme si také o konkrétních záměrech, které se ve městě aktuálně dokončují nebo již fungují. Díl je pozvánkou do přírody, upozorněním na výsadbu uprostřed města i ukázkou toho, jakou pozornost město rozvoji zeleně věnuje.

„Nemůžeme do budoucna vyloučit, že stromů ve městech bude díky enormní zátěži ubývat," varuje Jiří Poulík, arborista, odborník na stromy a péči o ně. "Musíme hledat správné druhy odpovídající dnešnímu klimatu a dalším vlivům," dodává a upozorňuje, že je třeba počítat s proměnou zeleně ve městech a průběžnými náklady na péči o ni. Zazněla i konkrétní doporučení, jak k městské zeleni správně přistupovat. Věnovali jsme se také tomu, jak hledisko bezpečnosti ovlivňuje přístup ke kácení.

„Různí členové týmu vnímají různé priority. Výsledek je pak mix a zdravý kompromis mezi přístupy různých profesí," popisuje Daniela Davidová, krajinářská architektka z MAPPA, spolupráci napříč odbornostmi. Mluvili jsme také o projektech, na kterých se aktuálně podílí nebo významu modrozelené infrastruktury pro zdravý rozvoj měst. 41. díl je zároveň začátkem minisérie o zeleni ve městech i kolem nich. S několika hosty se pokusíme nabídnout různé pohledy na toto téma a ukázat, jak komplexní může být.

„Nemá smysl dělat dům, který je mezníkem v architektuře, ale ve kterém se blbě bydlí," poodhaluje své vnímání staveb architekt, divadelník a performer David Vávra. Mnozí jej znají díky pořadům Šumná města a Šumné stopy, ale povídali jsme si i o výstavách, kde prezentuje své kresby a s nimi spojené zážitky. V energickém rozhovoru zmínil některé své stavby a povídali jsme si o kvalitě a posuzování české architektury. Jak je pro nadšeného vypravěče typické, nešetřil vtipem a nadsázkou.

„Černou louku dneska degraduje absence plánu a takřka všudypřítomné parkování," shodují se Martina Mikócziová a Pavel Řihák, členové týmu, který v MAPPA zpracoval novou vizi rozvoje této plochy v bezprostřední blízkosti centra Ostravy. Mluvili jsme o místech pro nové budovy, popsali, kam se stávající atrakce Černé louky mohou přesunout, a přiblížili, jaký charakter by měla mít nově vzniklá centrální plocha zeleně. „Věříme, že to bude místo mnoha kulturních a společenských aktivit, na dohled centra a zároveň kousek od řeky Ostravice i nově vzniklého campusu Ostravské univerzity," dodávají. 

Elektromobilita je téma, které víří veřejnou diskuzi. Má své fanoušky i odpůrce. Věříme, že změny, které přináší, ovlivní města a jejich tvář, a proto jsme oslovili Radovana Burkoviče, popularizátora dopravních prostředků poháněných elektřinou, aby zodpověděl nejčastější otázky. Budeme mít dostatek energie? Jsou elektromobily cenově nedostupné? A jak je budeme nabíjet před domem? Dozvíte se při poslechu podcastu MAPPA vysílá!

„Měl jsem obavu, jak se povede zapojit místní komunitu,“ upřímně komentuje začátek svého projektu Pavel Svozil. Se sousedy proměnili prostor za svým bytovým domem a dodnes jej udržují a doplňují. Alice Zelníčková Brůnová zase společně s dalšími členy místního Sokola revitalizuje prostor bývalého koupaliště v Plesné. S oběma jsme mluvili o zkušenostech s programem Tvoříme prostor, jejich motivacích proč proměňovat své okolí, i doporučeních pro další možné zájemce o účast v programu. Ten dává veřejnosti možnost proměnit část veřejného prostoru podle představ svých i představ místní komunity.

„Když jsme viděli dnešní stav místa, nedovedli jsme si představit, co bychom zde dělali,“ přiznávají Tomáš Minarovič a David Zatloukal, autorské duo ateliéru míza architekti, který stojí za vítězným návrhem proměny druhého největšího parku v Ostravě. „Nově bude srdcem místa kulturní louka, prostor za budoucí stavbou filharmonie,“ dodávají autoři, se kterými jsme mluvili o přístupu ke kácení, nových stavbách v parku i různých atmosférách, jakými by jeho jednotlivé části měly na návštěvníky působit.

„Zdánlivě nevábné jsme chtěli překlopit ve vábné!“ přibližuje architekt Martin Náhlovský přístup, který se svým týmem uplatňoval při návrhu rekonstrukce ikonického domu v centru Ostravy. Provedl nás po stavbě, která od sklepa po střechu získá novou náplň. Bude zde restaurace, v části najdou místo nové kanceláře, pod zemí vznikne hudební klub. Při poslechu se také dozvíte, jaký osud potká kultovní schodiště a jaké změny se dočká střešní světlík. Netradiční díl je audio prohlídkou a zároveň pozváním k návštěvě. Znovuotevřená Ostravica za ni bude stát!

„Umístění na vyvýšené plato vymezilo stavbě prostor v rámci neutěšeného veřejného prostoru sídliště," popisuje návrh kostela sv. Ducha v Zábřehu architekt Marek Štěpán. „Rozvíjel jsem geometrii kruhu, respektive elipsy, v rámci které návštěvník postupně přechází z vnějšího světa dovnitř. Systém otvorů je sochařský princip postupného vykrajování a odjímání,“ doplňuje tvůrce, který se sakrální architekturou zabývá dlouhodobě, ačkoliv to rozhodně není jeho jediné téma. Epizoda navazuje na předcházející díl, jehož hostem byl architekt Filip Musálek, spoluautor proměny okolí kostela. S Markem Štěpánem jsme si povídali o architektonických soutěžích nebo jeho vztahu k mrakodrapům.

„Při navrhování okolí kostela jsme chtěli místo logicky propojit s dalšími významnými body a plochami. Úkolem bylo pomoct jeho přehlednosti a vytvořit podmínky pro všechny aktivity, které se zde mají odehrávat,“ říká architekt Filip Musálek, člen studia Mňau, které zpracovalo vítězný návrh nové podoby okolí kostela sv. Ducha v Ostravě. „Zamýšlená vodní plocha má plnit více úloh včetně zlepšení mikroklimatu místa. Specifický mobiliář propojuje svými tvary okolí a kostel samotný,“ vysvětluje vizuálně atraktivní a možná kontroverzní prvky návrhu. V rozhovoru jsme nezapomněli probrat ani další úspěchy mladého ateliéru z Brna a jejich zkušenosti se soutěžemi a následným vývojem takto vybraných projektů.

„Díky širokému zapojení veřejnosti jsme si sáhli na pomyslný tep města,“ říká Jiří Hudec, specialista strategického plánování působící na Magistrátu města Ostravy. Hudec spolu se svými kolegy před lety připravil a dodnes neustále rozvíjí strategický plán města a jeho zastřešující značku fajnOVA. Dodává, že i díky podnětům od lidí všech generací plán není jen o růstu, ale především o kvalitě života v Ostravě optikou řady různých měřítek.

„V Ostravě jsme potkali svérázný a osobitý kontext,“ popisuje architekt Jiří Weinzettl pocity, které v něm a jeho spolupracovnících město vyvolávalo, když začínali pracovat na proměně části ulice 28. října před plánovanými stavbami nového koncertního sálu a vědecké knihovny. „Budoucí podoba a funkce tohoto místa musí převážit nad jeho minulostí", dodává. Čerstvý držitel letošní České ceny za architekturu nám také přiblížil oceněný vlastní rodinný dům nebo své zkušenosti na pomezí architektury, urbanismu a řízení města.

„Urbanisté pokládají otázky a my ‚dataři‘ odpovídáme", přibližuje původně geografka způsob spolupráce mezi jednotlivými odborníky v ostravském Městském ateliéru prostorového plánování a architektury. „Musíme se vzájemně učit, nebát se nelehkých úkolů a využívat potenciál, který data mají. Nesmíme také zapomenout jejich význam vysvětlovat veřejnosti i odborníkům", dodává.

„Ostrava je láska,“ říká Elena, která stojí za grafickým řešením 8. vydání netradičního průvodce po městě. Tereza, Pavel i Jan, členové týmu, který mapu vytvořil, doplňují, že si v ní každý najde něco nového a dosud neobjeveného, bez ohledu na to, jak dlouho v Ostravě žije. 29. díl podcastu přibližuje koncept USE-IT mapy, vznik jejího aktuálního vydání a kouzla Ostravy, která turistům ale i místním ukazuje.

„Chtěl jsem, aby dílo bylo symbolické a lidské," říká Jan Lörincz alias Bogy. Pro serpentinu nad Ostravskými Bazaly připravil mural o velikosti 1 300 m2 a použil na něj vlastní speciálně vyrobené pigmenty. „Bylo to troufalé, ale byl jsem zároveň přesvědčený, že je to správná cesta," komentuje své rozhodnutí ostravský rodák. V rozhovoru vedeném hned vedla díla samotného jsme se pokusili vysvětlit jeho koncept a přiblížit proces vzniku. Nezapomněli jsme na Honzovu cestu k umění obecně, ke graffiti, ani na jeho vášeň v tvorbě pigmentů a barev.

„Přál bych si, aby Černá louka byla plnohodnotnou součástí centra města,“ říká ředitel stejnojmenné městské společnosti Jan Šumbera. Doplňuje, že by se její parková plocha měla lépe propojit s řekou Ostravicí a pomyslně i se vzdálenějším Slezskoostravským hradem, který je dnes také pod správou jeho organizace. Tento díl doplňuje různorodé aktivity MAPPA vztahující se k Černé louce. V současnosti ateliér pracuje na aktualizaci plánů rozvoje území. V podcastu zazní také názory tří běžných návštěvníků místa, kteří se s námi podělili o to, jak jej vnímají.

„V minulosti řada měst z finančních důvodů nemohla realizovat velké projekty, a tak dnes mnohdy bojujeme se setrvačností a obavami," uvádí Tomáš Hradil, starosta Krnova, jeden z důvodů proč se města a jejich představitelé bojí architektonických soutěží. „Ve skutečnosti je ale třeba si věci hlavně odpracovat a postupně se učit řemeslu," dodává a zmiňuje že to platí pro spolupráci s architekty, participaci nebo prosazování architektury a urbanismu do volebních projektů."

„Díky kapacitním komunikacím v jiných částech města, nemusí být ostravská městská třída místem tranzitu." uvádí základní předpoklad pro plánovanou proměnu ulic 28. října a Opavská architektka Zuzana Paclová. V MAPPA se podílí na přípravě koncepce této významné třídy. Dodává, že je třeba vizi rozvoje města promítnout do prostoru a připravit nástroj, díky kterému půjde sjednotit zájmy města, městských obvodů i soukromých subjektů. „Čeká nás maraton diskuzí, který pomůže koncepci naladit tak, aby zohledňovala potřeby co největšího počtu lidí i velkých hráčů v území."

„Náměstí potřebuje energii." shodují se Martin Materna a Jiří Mika, kteří se svými kolegy uspěli v soutěži o budoucí podobu náměstí Edvarda Beneše. Zároveň doplňují, že Nádražní ulice je plná různých rozšíření a nepravidelností, a tak v tomto schématu chtějí pokračovat i v případě plochy po bývalém Německém domě. „Vnímáme to jako přednost. Z chyby se stal systém, který ulici podporuje." dodávají.