Café Evropa

Ztratili jsme suverenitu?

Ne. EU tvoří 27 suverénních států, které se rozhodly v určitých oblastech spolupracovat, aby měly větší vliv.

„Máme spoustu rozdílů, máme mezi sebou spoustu hádek – ale řešíme je jako kultivovaní lidé u jednoho stolu. A to je, když se podíváme do historie, vlastně fantastická věc,“ říká novinář Ondřej Houska.

V novém díle našeho podcastu Café Evropa mluví také třeba o tom, co formuje geopolitickou strategii EU nebo jak může Česko posílit svůj vliv v Evropě.

Na konci února uplynuly čtyři roky od chvíle, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu a rozpoutalo vleklou a nelítostnou válku. Jaká je v zemi aktuální situace? Jaké v tamní společnosti, ale nejen tam, převládají nálady? A jak na ni působí nejistá mezinárodní podpora a pokusy dohodnout příměří?

O tom v podcastu Café Evropa v den výročí ruského vpádu diskutují Bohdan Rajčinec z Ukrajinské iniciativy a nezávislá novinářka Julie Kaletová.

Duševní nepohoda už dávno není okrajové téma. Rok co rok průzkumy potvrzují, že se s ní potýká značná část evropské populace. Stres, úzkosti, vyhoření nebo pocit vnitřního tlaku se stávají běžnou součástí života. Co s tím ale můžeme dělat? 

V této epizodě podcastu Café Evropa rozebíráme otázku duševní pohody s Karolínou Holubovou, kreativní ředitelkou Holubice agency, režisérkou, herečkou a také spoluautorkou divadelního projektu Psychohrátky.

Vánoce jsou pro filantropii jedním z nejsilnějších období. Jak ale vypadá filantropie v Česku i mimo sváteční náladu? Komu a jak Češi a Češky pomáhají – a proč? A jak lze filantropii “dělat dobře”?

Na tyto otázky a mnoho dalších jsme se ptali výkonného ředitele Nadace Via Zděňka Mihalco v nové epizodě podcastu Café Evropa.

Necelá třetina Čechů by šla bránit svoji vlast v případě ozbrojeného konfliktu. Je to málo, nebo hodně? A jsou Češi hrdí na svou zemi i 36 let po sametové revoluci?

A co dělat pro to, abychom se v Evropě cítili jako doma? Na tyto i další otázky jsme se 17. listopadu ptali socioložky Paulíny Tabery, investora, člena aktivních záloh a spoluzakladatele Skupiny D Jana Veverky a bezpečnostního analytika Institutu mezinárodních studií FSV UK Vojtěcha Bahenského.

A co vy, jste hrdí na svoji zemi?

Víte jak si poradit v případě delšího blackoutu? Co by rozhodně nemělo chybět v evakuačním zavazadle? Nebo, kde máte nejbližší úkryt v případě vyhlášeného poplachu? 

O tom, jak se připravit na krizové situace se můžete dočíst v nové příručce Ministerstva vnitra s názvem “72 hodin”. V nejnovější epizodě podcastu Café Evropa vám přinášíme rozhovor s jejím spoluautorem, kosmickým inženýrem a popularizátorem vědy Janem Lukačevičem. 

Umělá inteligence mění pravidla hry v řadě oblastí a viditelně i v jazykových profesích. Nahrazuje překladatele, tlumočníky i učitele cizích jazyků, nebo jim naopak otevírá nové možnosti?
Na to, zda lidé vždy nabídnou více, a mnoho dalšího jsme se v podcastu Café Evropa ptali vedoucí českých tlumočníků a poradkyně ředitelky pro tlumočení v Evropském parlamentu Ivany Hlaváčové, lingvistky a polyglotky Lucie Gramelové, a odborníka na strojový překlad z Univerzity Karlovy Dominika Macháčka. 

Volby do Poslanecké sněmovny se blíží a spolu s nimi i debata o tom, co vlastně zajímá mladé lidi v politice. Jaké otázky vnímají jako klíčové a které už pro ně nemají takovou váhu? A co pro ně znamená slovo „svoboda“?

Na to, jak mladá generace vnímá politiku jsme se v podcastu Café Evropa ptali Báry Stárek, ředitelky organizace Díky, že můžem.

Napětí ve společnosti roste, tolerance se ocitá pod tlakem a v mnoha zemích ustupuje populismu. Co stojí za tímto vývojem? A jaký dopad má populismus na diverzitu, svobodu a práva menšin v České republice? Na to a mnoho dalšího jsme se ptali v nové epizodě podcastu Café Evropa natočené živě v rámci festivalu Prague Pride. 

Pozvání přijali Metod Špaček, diplomat a bývalý vedoucí kanceláře prezidenta SR, Veroni Gyenge, slamerka a aktivistka a Lucia Zachariášová, ředitelka iniciativy Jsme Fér. Moderoval Filip Titlbach, redaktor Deníku N a moderátor podcastu Studio N.

Rok 2024 byl nejteplejším v historii měření. V Evropě padají teplotní rekordy i letos, a vlny veder stále více ovlivňují náš každodenní život – a především naše zdraví. 

Pusťte si rozhovor s anestezioložkou a zástupkyní Doctors for Future Annou Kšírovou, která popisuje, jak horka dopadají na naše zdraví, jaká jsou nebezpečí a jak jim můžeme čelit.

Blíží se léto a mnoho z nás plánuje dovolenou v přírodě. Jak je na tom ale příroda v České republice? Jak se mění a co můžeme dělat, abychom ji chránili a pomáhali její obnově?

Na tyto, ale i další otázky nám v nové epizodě podcastu Café Evropa odpovídal Prokop Pithart, fotograf, kameraman, milovník a popularizátor přírody a její ochrany.

Dezinformace, dezinterpretace a konspirační teorie nás potkávají na každém kroku. Přestože máme různé nástroje i na úrovni EU, tak klíčovou roli hrají lidé, kteří se mediální gramotnosti, kritickému myšlení a odhalování dezinformací věnují dlouhodobě. Jedním z nich je Tadeáš Solanský z organizace Zvol si info, která se zaměřuje na vzdělávání veřejnosti a posilování naší odolnosti vůči manipulacím.

 Jaké jsou současné strategie dezinformátorů a jak jim můžeme čelit? Tadeáše Solanského si můžete poslechnout v nové epizodě podcastu Café Evropa.

Druhá světová válka zásadně ovlivnila podobu dnešní Evropy. Jak nejničivější konflikt v našich dějinách vnímáme dnes? Připomínáme si její výročí jen ze zvyku, nebo v ní stále hledáme odpovědi na aktuální otázky bezpečnosti a hodnot?

Přijela sovětská vojska v roce 1945 skutečně jako osvoboditelé, nebo jako okupanti? A jak se na válku dívá mladá generace – byla by dnes ochotná bránit Českou republiku a Evropu?

V nové epizodě Café Evropa jsme se těmto otázkám věnovali v rámci živé debaty u příležitosti Dne Evropy na Národní třídě.

Česko stejně jako další země Unie zažívá technologický odliv. Systém podpory startupů je na české i EU úrovni oproti konkurenčním prostředím výrazně slabší. Posílení evropské konkurenceschopnosti je i proto pro unijní exekutivu priorita. 

Jaká je tedy vize pro české i evropské startupy? V novém díle podcastu Café Evropa o tom mluví zakladatel a předseda České startupové asociace Martin Jiránek. Jaké kroky by měla česká vláda i Evropská unie pro zlepšení situace udělat? Kde jsou hlavní překážky? Může se obrácení výše zmíněných trendů podařit? 

Poslechněte si nejnovější epizodu na Spotify, Apple Podcasts nebo YouTube!

O zemědělcích je v poslední době často slyšet, a to nejen v Česku. Zeměmi EU nedávno otřásly protesty kritizující pravidla pro evropské zemědělce. 

Jaká je aktuální situace českého i unijního zemědělství? Jak na tuto situaci reaguje Evropská komise a jaké výzvy i příležitosti představuje být v dnešní době farmářem či farmářkou? Na tyto otázky jsme se v nejnovějším dílu podcastu Café Evropa zeptali agrárního ekonoma z ČZÚ Tomáše Maiera a farmářky Hany Sahulové Součkové.

Vliv sociálních sítí a online platforem je na vzestupu. Stále více pronikají do našich pracovních i osobních životů a formují veřejný prostor. Evropská unie proto vytvořila pravidla pro digitální giganty, kteří v online světě úspěšně konsolidují svou moc.

Jakým způsobem se Evropská unie snaží vyvažovat vztah mezi inovacemi a ochranou uživatelů v éře dominance Big Tech? To se v novém dílu Café Evropa pokusí přiblížit Daniel Braun, bývalý vedoucí kabinetu bývalé místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost Věry Jourové. Jakým výzvám EU v kontextu digitálních služeb čelí? A jaké hodnoty by měl podle Evropské komise internet zastávat? 

S čím vším se budou muset Evropská unie a nová Evropská komise poprat? Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu, pokračující válka na Ukrajině a konkurenceschopnost Evropy. 

O tom Viktor Daněk v novém díle podcastu Café Evropa mluví s bývalou místopředsedkyní Evropské komise Věrou Jourovou, která v Bruselu působila 10 let. Co si myslí o vlivu Elona Muska na budoucí americkou administrativu? A jak zásadní roli bude mít nový generální tajemník NATO Mark Rutte?

Konec papírových vydání Lidových novin nebo e15. Přežijí tradiční média 21. století - zvlášť ta tištěná? A zajímají ještě vůbec mladou generaci?

O tom mluví Viktor Daněk v novém vydání podcastu Café Evropa s tvůrkyní instagramového profilu Jsem v obraze Johanou Bázlerovou, bývalým šéfredaktorem Seznam Zprávy Jiřím Kubíkem a bývalou zástupkyní šéfredaktora Respektu Andreou Procházkovou.

Kde generace Z hledá informace a která témata jsou pro ni jasným virálem? A je těžké pro novináře se adaptovat na novou dobu, kde nositelem informace může být i záživnost formátu? A kde se stírá hranice mezi tradiční novinařinou a informováním o dění od influencerů na sociálních sítích, kteří nemají novinářské zázemí, tým editorů a prostor se ptát hlavních aktérů?

Jak se v Bruselu žije asistentům nových europoslanců? O tom v novém díle Café Evropa mluví Jolana Humpálová s Adamem Trunečkou a Markétou Plesníkovou. Oba mají za sebou čtvrt roku v týmech nových europoslanců – jak se cítí v takzvané „EU bublině“? Co musí během běžného pracovního dne zařídit? Jaké úkoly dostávají? Kromě odborné části je totiž nemine ani administrativa – na co všechno musí být připravení? A jak se jim žije v Bruselu?

Neopěvovaní hrdinové – tak server Politico popisuje asistenty europoslanců. Musí být flexibilní, umět se adaptovat a být odolní vůči stresu – nezbytné je samozřejmě umět minimálně anglicky, užitečná v Bruselu je také francouzština. V neposlední řadě je výhodou, pokud si lidsky sednou s europoslanci a jsou připraveni být v jejich stínu a postarat se o ně.

Prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU, do kterého je zapojeno 37 nejen evropských zemí, má Česko možnost se k takové pomoci připojit pravidelně – může o ni ale i požádat. To se stalo například při nedávných ničivých povodních v Česku nebo při požárech v Hřensku.

Čeští hasiči naopak pomáhali při povodních ve Francii, Bosně a Hercegovině, při požárech v Řecku nebo v Bulharsku či při katastrofickém zemětřesení v Turecku.

Jak to celé funguje? Za jak dlouho pomoc dorazí? Poslechněte si nový díl podcastu Café Evropa. Viktor Daněk si pozval generálního ředitele hasičského záchranného sboru ČR generálporučíka Vladimíra Vlčka, který má zkušenosti s pomocí při zemětřesení a tsunami v Japonsku nebo během humanitární krize v Jordánsku. Jak se českým hasičům pracuje v zahraničí? A jak jim zahraniční zkušenost pomáhá při zásahu doma?

Mezinárodní partnerství a projekt Global Gateway – co se skrývá za tajemným názvem portfolia pro českého kandidáta na komisaře? Co z něj plyne pro Českou republiku a případně pro české firmy?

O tom se Viktor Daněk v novém díle podcastu Café Evropa baví s odbornicí na Global Gateway z Institutu EUROPEUM Zuzanou Krulichovou a seniorním výzkumníkem Ondřejem Horkým-Hlucháněm z Ústavu mezinárodních vztahů.

Hlavním geografickým cílem ambiciózního portfolia Global Gateway jsou Afrika a jižní Amerika a Jozef Síkela dostane za úkol udržet konkurenceschopnosti Evropské unie a vyvažovat vliv Číny a dalších zemí ve strategických regionech. Jak náročné bude pro nového komisaře ukočírovat strategii portfolia? A jaké příležitosti by Evropě mohlo otevřít? 

600 aut na 1000 obyvatel, a to včetně dětí. Tato statistika se pojí s hlavním městem Česka. 

Mění se ale pražská Praha k lepšímu? Je více moderní a udržitelná? O tom během Evropského týdne mobility mluví Viktor Daněk v novém díle podcastu Café Evropa mluví se Zuzanou Polákovou z Laboratoře udržitelného urbanismu organizace AutoMat, který se mimo jiné podílí na projektu Zažít město jinak.

Jaké překážky musí Praha překonávat? Za vysoký počet aut ve městě mohou nerovně nastavené podmínky pro různé druhy dopravy – pak zbývá méně místa na zeleň nebo pro cyklisty. Jak do debaty vstupuje otázka svobodné volby? Proč se strategické dokumenty, které má město vypracované, nedodržují? A jak různé druhy mobility řeší další evropská města?

Měli bychom s plasty válčit nebo se je spíš naučit lépe využívat? 

Jeden obyvatel Evropy v průměru vyprodukuje desítky kilo plastového odpadu za rok. V Česku je to pak za celý rok celkem zhruba 285 tisíc tun plastových obalů - tedy asi 27 kilo na obyvatele za rok. 

Do dvou let by v tuzemsku měl začít platit zálohový systém, který by měl více motivovat k vracení plastových lahví a zejména plechovek. Těch se za rok dokáže zpětně vybrat jen 20 % z celkového počtu v oběhu. 

Stihne se systém v tak krátké době připravit? Jaká země je pro nás dobrým příkladem, že bude fungovat? A co Evropu s plasty v budoucnu čeká? Nejasnosti v novém díle podcastu rozebírá Jolana Humpálová s Petrem Novotným, odborníkem na zálohování a konzultantem Institutu cirkulární ekonomiky INCIEN. 

Vychází další díl podcastu Café Evropa! Tentokrát se tématicky propojuje s právě probíhajícím Prague Pride Weekem.

Tématem letošního ročníku Prague Pride je rodina. Jak si význam vysvětluje husitská farářka Viktorie Kopecká? Čemu nás podle ní rodina učí?

S moderátorkou Jolanou Humpálovou se husitská farářka bavila také o vnímání tradiční rodiny, zahájení Olympijských her nebo o její knize Zpověď farářky, která vyšla téměř před rokem. Ta pro Kopeckou byla „terapeutickým procesem s bezesnými nocemi“, řekla v podcastu. Jak se teď zpětně dívá na svůj coming out?

A kde končí pouhá tolerance a začíná respekt k životu druhých?

Evropská unie umí být vtipná. To pomocí satirického profilu DG MEME dokazuje jeho autor Fabio Mauri. Za cíl svých memes si vybral dění evropské politiky. Na X a Instagramu má dohromady téměř 160 tisíc sledujících. 

Co ajťáka a komunikačního konzultanta motivovalo ho k založení profilu? A jaký má názor na politickou korektnost? Mauri pomocí memes mluví k sledujícím ze zemí celé sedmadvacítky. Co si myslí o českému humoru? A jakého z českých politiků považuje za nejvděčnější zdroj pro své vtipy?

Dozvíte se v nové epizodě podcastu Café Evropa, která se natáčela přímo uvnitř festivalového areálu Colours of Ostrava!

S Evropským sborem solidarity můžete za dobrovolnictvím vyjet i do zahraničí! Na 10 měsíců to ve Švédsku zkusil student Petr Horník. V novém dílu podcastu Café Evropa mluvil nejen o projektech a zážitcích, ale také o tom, jak se do programu přihlásit a co musí zájemci splňovat.

Barbora Trojak, členka a mluvčí Junáka, který má přes 13 tisíc dobrovolníků, představila, jak dobrovolnictví funguje v českém skautu. Během pandemie dobrovolníci Junáka pomáhali například na telefonní lince pro seniory, vyráběli také tisíce speciálních svíček pro Ukrajinu. Ve spolupráci se Skautským institutem také přebírají patronáty nad částmi území Česka, o které se starají.

Dobrovolníci se často setkávají s nepochopením – jakým? Dozvíte se v podcastu!

Moderuje Jolana Humpálová z Voxpotu.

Volby do Evropského parlamentu jsou už za pár dní, v Česku budeme volit 7. a 8. června. Podle průzkumů by mohly po celé Evropě posílit krajně pravicové strany. Jak to zamává složením nového Evropského parlamentu? A o co v letošních volbách jde? 

V novém podcastu Café Evropa, tentokrát se zástupcem ředitele Institutu EUROPEUM Viktorem Daňkem mluvíme také o tom, jaké má Evropský parlament pravomoci. Bez souhlasu europoslanců neprojde žádná legislativa, a i když ji sami nemohou navrhovat, mohou Evropskou komisi dotlačit k tomu, aby pozměnila, co se jim nelíbí.

Jak si v historii vedli čeští europoslanci? Kdo by měl být dalším českým eurokomisařem či eurokomisařkou? A proč Čechy tyto volby doposud tolik nezajímaly? Tradičně patří k těm s nejnižší účastí, v předchozích volbách hlasovalo jen 28,7 % oprávněných českých voličů. Jak tedy v Česku komunikovat evropská témata, aby byl zájem větší? Co dělají jinak státy, kde je účast vyšší a postoj k Unii pozitivnější?

Moderuje Jolana Humpálová z Voxpotu.

Podle průzkumu veřejného mínění Eurobarometr jsou obrana a bezpečnost EU prioritními tématy pro 45 % Čechů, průměr EU je přitom 31 %. Vymykáme se nebo ji vnímáme tak silně kvůli regionu, ve kterém žijeme? 

Co mělo na tyto obavy největší vliv v posledních letech a kdo se o bezpečnost naší země obává nejvíce? 

Na druhou stranu důvěra v armádu klesá. V současnosti na jednoho vojáka připadá podle statistik 375 občanů ČR. Armádě přitom důvěřuje jen 62 % Čechů - to je nejméně od začátku měření v roce 2008. Proč čelí snižující se podpoře? Jsou témata související s bezpečností a vojenstvím pro lidi unavující?

Povídali jsme si také o aktivních zálohách, které jsou povolány například v případech živelných katastrof. Kromě vojenského drilu je totiž součástí také teorie - například ochrana proti zbraním hromadného ničení. Hlásí se do nich ajťáci, studenti, podnikatelé nebo lékaři. Jak dlouho výcvik trvá a jak náročný je? Které profese armádě schází? A co je poté náplní práce aktivních záloh? 

Na otázky odpovídají:

- Sarah Komasová, analytička STEM

- Michaela Onuferová, Account Executive a členka aktivní zálohy

Moderuje Jolana Humpálová z Voxpotu. 

Vychází další podcast z cyklu Café Evropa, tentokrát na téma 20 let bez hranic - co nám dala otevřená Evropa?

Natáčeli jsme živě s cestovatelem a spisovatelem Ladislavem Ziburou, novinářkou Veronikou Capákovou a hercem Davidem Prachařem v nedávno otevřeném Europa Experience na Národní v Praze. 

Jak vnímá otevřené hranice generace, která za zavřenými přechody prožila většinu života?  A jak ta, která se narodila po revoluci? Co pro naše hosty znamená být součástí tohoto evropského společenství? Plynou z toho pro českou společnost jen výhody? 

Dozvíte se také, jaká konkrétní věc inspirovala Ladislava Ziburu k tomu, aby se vydal na cestu po Evropě a napsal z ní knihu Prázdniny v Evropě a co Davida Prachaře nejvíce baví na cestování se svými dětmi. Co Veronika Capáková považuje za nejdůležitější přínos Unie a jak by se o ní mělo mluvit s veřejností?

Dvě znásilnění a jeden pokus o něj = 3 roky vězení. Přelomový rozsudek českého soudu, pro mnohé ale nedostatečný. Jak to ale pomohlo změnit postoj společnosti k obětem? A jak v případech sexualizovaného násilí pomůže samotná změna zákona? Proč je redefinice znásilnění, která nedávno prošla Poslaneckou sněmovnou, tak důležitá pro oběti?

A proč debata o Istanbulské úmluvě tak polarizuje společnost? V Česku její schvalování skončilo v lednu - neúspěšně, a to i přesto, že čeští zástupci se na jejím vyjednávání podíleli. Vrhá to na ČR špatné světlo? „Úmluvu ale k roku 2022 ratifikovalo 36 států - a nikde se tam společnost nehroutí. Pořád hlásáme, že patříme na Západ, ale nechováme se podle toho. Takhle jsme se zařadili po bok zemí, které nevnímám jako úplně demokratické,“ říká hostka podcastu Klára Kadár. Jaké mýty se kolem Úmluvy vytvářejí a jaké argumenty mají její odpůrci?

A jakou roli v této debatě hraje popkultura a postoj společnosti k obětem? Funguje osvěta? 

Na otázky odpovídají: 

• Klára Kadár, manažerka sekce Advocacy v organizaci Konsent
• Daniel Bartoň, advokát a odborný asistent na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy

Moderuje Jolana Humpálová, reportérka a zástupkyně šéfredaktora Voxpotu.

Vychází nový díl podcastu Café Evropa!

Věděli jste, že 72 % energie získává česká vědecká stanice Johanna Gregora Mendela v Antarktidě ekologicky? A že umí i ekologicky klimatizovat?

V další epizodě mluví Viktor Daněk o změně klimatu od polárního kruhu až po Amazonii s Petrem Horkým, režisérem, polárníkem, spisovatelem, a také prvním Čechem, který byl jak na pólu severním, jižním i na pólu chladu na Sibiři, nejchladnějším obydleném místě na světě. Nejen nespoutanou divočinu objevuje Horký už skoro dvě dekády. „Kousek od Brixenu je klášter, kde už po staletí mniši produkují víno. Povídám si s nimi a oni mi říkají, že teď už pěstují vinnou révu i o sto výškových metrů výš, protože je tepleji. A tohle jsou věci, které člověk neokecá.“ Jak vypadá život na stanici v Antarktidě, kde Češi jako jedni z pouhých 29 zemí světa, bádají? Kde jdou poznat klimatické změny nejvíce? V polárních oblastech nebo v Amazonii? Můžeme planetě pomoci tím, že budeme více přemýšlet nad svými spotřebitelskými volbami? A mají evropské regulace očekávaný dopad?Poslechněte si nový díl podcastu Café Evropa a dozvíte se také, proč Horký přirovnává lidstvo k puberťákovi.

Další díl podcastu Café Evropa je tady! Tentokrát jsme objevovali Evropu po kolejích.

 Vlakem se z Česka dá přímo dostat nejen do sousedních zemí, ale třeba i do Chorvatska, Švýcarska nebo do Budapešti či Amsterdamu. A od tohoto pondělí 25. března vyjel také European Sleeper - noční spoj z Prahy do Bruselu. Možnosti denních a nočních vlaků z tuzemska se rozšiřují - počítá se i s linkou do Kodaně. A co dál? Je vlaková doprava budoucností v přesunu mezi evropskými metropolemi? 

Podle dat televizní stanice Euronews jízdu vlakem přes hranice v Evropě v roce 2022 vyhledalo o 12 procent více lidí než v předcovidovém roce 2019. Vlakové spoje ale nejsou tak štědře dotované jako ty letecké, proto tento způsob dopravy řada lidí stále považuje za luxusní. Je to ale pravda? Opravdu se vlakem nedá jezdit levně? A kde jsou v Evropě nejlepší vlaky a jak vyzrát na jízdní řády napříč unijními státy?

Podle cestovatele a průzkumníka evropské vlakové dopravy na to vše stačí známá česká aplikace. Na otázky v novém podcastu odpovídal Michal Zlatkovský, který napříč Evropou vlakem najezdil desetitisíce kilometrů.

Ptala se Jolana Humpálová z Voxpotu.

Zájem o Erasmus od pandemického útlumu zase sílí. Čísly to může potvrdit třeba Univerzita Karlova, v předešlém akademickém roce zaznamenala skoro 1700 výjezdů přes Erasmus+ a očekává, že letos tuhle pomyslnou laťku přeskočí. A právě na téma výjezdů, nejen těch studijních, ale i pracovních, jsme se zaměřili v novém podcastu Café Evropa. 

Jaké jsou možnosti výjezdů a vyplatí se do zahraničí odjet? A jak takové zkušenosti hodnotí zaměstnavatelé? Podle průzkumu STEM totiž mají absolventi se zkušeností z Erasmu v průměru o 12 procent vyšší plat. V čem výjezd do zahraničí studentům může pomoci? Dozvíte se také, jak si v široké nabídce vybrat nebo jestli se dá vyjet i po skončení studia či na učňovském oboru. 

Na otázky odpoví: 

• Martina Nevolná z Domu zahraniční spolupráce, kterou ze Slovenska přilákal program Erasmus do Prahy 
• Tomáš Novotný, který byl v rámci programů Erasmus na třech výjezdech (a chce ještě pokračovat) 

Od ruské invaze na Ukrajinu uběhly v sobotu 24. února dva roky. Co Ukrajinu čeká dál? Co teď nejvíce potřebuje? Jak dlouho bude trvat odminování tamní krajiny?

Na tyto otázky odpovídali zástupce šéfredaktora Respektu Ondřej Kundra, ukrajinistka Lenka Víchová a zvláštní zmocněnec pro Východní partnerství David Stulík.

Řeč přišla i na odložené prezidentské volby. Využije toho Rusko, aby mohlo tvrdit, že je Volodymyr Zelenský nelegitimní hlava státu? A jaké důležité události posledních měsíců ovlivnily průběh bojů? Debatu moderovala Jolana Humpálová z Voxpotu.

Umělá inteligence se stále více začleňuje do našeho každodenního života. S otázkou využívat nebo nevyužívat a případně jak moc, se zabývají už i učitelé.

Jak může pomoci studentům generativní AI ve výuce? Skončila kvůli tomu žákům doba domácích úkolů? Měli by s nimi vyučující o využívání umělé inteligence více mluvit a učit je s ní efektivně zacházet?

Na tyto otázky v novém dílu podcastu Café Evropa odpovídá Eva Nečasová, zakladatelka organizace AI dětem.

Poslouchejte, streamujte! Už teď na všech platformách.

Fungování vnitřního trhu Evropské unie je jednou z jejích hlavních výhod. Zaručuje nám možnost úzké spolupráce v rámci EU a dnes ho již považujeme takřka za samozřejmost.

Co přesně ale obnáší a jak z něho my sami těžíme? Proč vznikl? Jaké výzvy evropský vnitřní trh čekají v budoucnosti? Nejen na to odpovídala v novém dílu podcastu Café Evropa viceprezidentka Svazu průmyslu a obchodu ČR Milena Jabůrková.

Pusťte si do uší náš nový podcast, který můžete už teď najít na všech streamovacích platformách!

Nový rok začínáme podcastem o vesmíru! Náš host Jan Spratek nám prozradil, že Česko hraje důležitou roli v mnoha vesmírných projektech. Zdejší firmy vyvíjejí komponenty, které obstojí v evropské konkurenci, a to jak průmyslově, tak vědecky.  Jakou roli hraje EU ve vesmíru a bude mít Česká republika svého zástupce na Měsíci? To se dozvíte ve novém díle podcastu Café Evropa „Bude mít Česko stopu na Měsíci?” Podcast najdete na všech streamovacích platformách! 

Letošní poslední díl podcastu Café Evropa je tady! Tentokrát na téma „Alternativní fakta nebo lži? Jak přistupovat k dezinformacím?” s Václavem Moravcem a Patrikem Kořenářem. Stalo se podle Václava Moravce v současné společností lhaní normou? Je blábol na stejné úrovni jako vědecké poznání?

V příštím roce nás bude čekat spoustu důležitých událostí, jako například volby do Evropského parlamentu. S tím souvisí i fakt, že v mediálním prostoru bude kolovat mnoho dezinformací, lží či “alternativních faktů“. Je podle Vás mediální gramotnost důležitá a měla by se vyučovat na základních a středních školách?

Nový díl podcastu Café Evropa najdete na všech streamovacích platformách.

Přejeme Vám veselé Vánoce a šťastný nový rok! #cafeevropa

V nové epizodě podcastu Café Evropa se společně s Marií Hájek Salomonovou a Honzou Vojtkem věnujeme duševnímu zdraví. Věděli jste, že 9 z 10 Evropanů věří, že duševní zdraví je stejně důležité jako zdraví fyzické nebo že kvalitní spánek je základní stavební kámen pro duševní rovnováhu? Jaké jsou další tipy a rady pro zlepšení duševního zdraví a kam se obrátit v případě potřeby se dozvíte v novém díle podcastu #CaféEvropa. Podcast najdete na všech streamovacích platformách! #dusevnizdraví

Do 4. dílu podcastu Café Evropa jsme si pozvali Anetu Martinek - inspirativní spoluzakladatelku projektu #HolkyzMarketingu. Aneta je mentorkou a podnikatelkou, která pomáhá ženám nastartovat svou kariéru v oblastech PR a IT. V podcastu Aneta sdílí své cenné zkušenosti, rady a inspirativní tipy pro ženy, které se chtějí v těchto oborech prosadit a naučit se potřebné digitální dovednosti. V podcastu zazní také důvody, proč je stále potřeba ženy v tomto oboru vzdělávat a jak na tom ženy obecně v digitální sféře jsou. Tento podcast vychází u příležitosti Týden pro Digitální Česko. Projekt #HolkyzMarketingu je tu pro všechny ženy, které hledají podporu a vedení v oblasti marketingu a k němu přidružených oborů. Moderuje Tereza Masopustová, hlavní analytička projektu České zájmy v EU.

Do třetí epizody nového formátu podcastu Café Evropa přijaly pozvání Jitka Nováčková, ambasadorka Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN), a Anna Strejcová, zakladatelka a specialistka projektu Zachraň jídlo. Obě dámy vysvětlují, proč se o udržitelný způsob života zajímat a sdílí s posluchači několik tipů, jak žít udržitelněji, které samy praktikují v otázce jídla nebo módy. Moderuje Tereza Masopustová, hlavní analytička projektu České zájmy v EU.

Za pár dní bude opět možné se registrovat do soutěže o Interrail jízdenku #DiscoverEU, se kterou můžete procestovat vlakem celou Evropu. O svých zážitcích se s námi podělili Mája a Tomáš, kteří byli z tisíců registrovaných vybráni a měli tu možnost procestovat Evropu vlakem. Jaké má program DiscoverEU výhody? Kam se podívali a jak na cestování vzpomínají? Více v novém díle podcastu Café Evropa.

Moderuje Tereza Masopustová, hlavní analytička projektu České zájmy v EU.

První díl našeho nového podcastu je tu! V novém díle se můžete těšit na Moniku Ladmanovou, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR a Sváťu Barka, influencera a content creatora. Společně se baví o tom, jaké výhody nám členství v EU přináší, jak zapojit mladé do politiky a o tématech, která Generaci Z opravdu zajímají. A jako bonus se každý z nich podělí o svou osobní zkušenost s prací v EU. 

Moderuje Tereza Masopustová, hlavní analytička, České zájmy v EU.

Hosté:

Lucia Najšlová, politoložka, autorka knihy Turkey and the EU: The Politics of Belonging

Dominika Píhová, novinářka, Deník N

Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu, Metropolitní univerzita Praha 

Moderátor: Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM

--------------------------------------------------------------------------------------------

Ve druhém kole prezidentských voleb obhájil Recep Tayyip Erdoğan se ziskem přes 52 % hlasů svůj post a bude tak vládnout Turecku i příštích 5 let. Ke změně v prezidentském křesle nedopomohlo ani sjednocení opozice, která do prezidentského souboje vyslala jako svého kandidáta Kemala Kılıçdaroğlu. Volby se vyznačovaly vysokou volební účastí, která daleko přesáhla hranici 80 procent.

Erdoğan, který byl do své funkce zvolen potřetí v řadě, bude úřad zastávat v době, kdy se stát nenachází v jednoduché situaci. Zemi, kterou v únoru postihlo ničivé zemětřesení, navíc trápí vysoká nezaměstnanost a téměř 50% inflace. Volby také přispěly k prohloubení polarizace společnosti. Výsledky prezidentských voleb v Turecku jsou však důležité i pro Evropskou unii. Turecko má již dlouhá léta status kandidátské země EU (ačkoliv v posledních letech jsou přístupová jednání pozastavena) a je také jedním z důležitých členů NATO. Pro evropské země je Turecko klíčové také s ohledem na dohodu o nelegální migraci, kterou uzavřelo s EU. Na jejím základě Turecko zachytává pokusy o nelegální migraci do Evropy, což vedlo k výraznému snížení migrační vlny z let 2015-2016. V poslední době se pak Turecko snažilo působit jako mediátor v jednáních mezi Ukrajinou a Ruskem. Vzhledem k častým změnám Erdoğanových postojů však zůstává otázkou, co si můžeme od jeho dalšího volebního období slibovat, především pak ve vztahu k evropským státům.

Proč má v Turecku současný prezident stále tak velký úspěch? Co znamená znovuzvolení Erdoğana pro EU? Byl Kemal Kılıçdaroğlu vhodným kandidátem opozice? Jakou měl v současné náladě v Turecku šanci na úspěch? Jaký vliv bude mít tato volba na ruskou agresi na Ukrajině? Jaká je budoucnost Kurdů v Turecku? Zhorší se stav demokracie v Turecku?

Hosté: 

Tereza Bartoníčková, zakladatelka a ředitelka, Internetový institut
Petr Tureček, evoluční biolog a básník+ Marcel Kolaja, poslanec Evropského parlamentu, Piráti, skupina 
Zelených/Evropské svobodné aliance – přednahrané video 

Moderátorka: Klára Vlasáková

----------------------------------------------
ChatGPT a jiné podobné platformy umělé inteligence zásadně začínají měnit literaturu i další oblasti života. Již letos je umělá inteligence autorem či spoluautorem stovek knih. Jak se k tomuto fenoménu postavit? Měla by být regulována? A jak řešit autorská práva?

Debata se uskutečnila v rámci programu festivalu Svět knihy

Hosté:

Adéla Chalupová, jaderná inženýrka 
Markéta Klíčová, PhD. studentka v oboru nanotechnologií, Technická univerzita v Liberci  

Moderátor: Petr Koubský, Deník N

---

Čeští vědci se neodmyslitelně zapsali do historie svými vynálezy. Za poslední století obohatili svět v mnoha oblastech. Mezi ně patří například Otto Wichterle díky jeho úpravě kontaktních čoček a vynálezu silonu, Jaroslav Heyrovský za objev polarografie nebo Antonín Holý, který vyvinul léky proti několika virovým onemocněním. Úspěchy české vědy však nejsou jen otázkou historie. Prosazují se i mladí vědci, kteří se umisťují v prestižních mezinárodních soutěžích na předních příčkách v široké škále oblastí zahrnující například medicínský výzkum, biotechnologie, biologii, chemii, lingvistiku nebo umělou inteligenci. Úspěchy slaví i tuzemské univerzity, namátkou například Technická univerzita v Liberci se svým výzkumem nanomateriálů nebo ČVUT se svými projekty zahrnujícími technologii 3D tisku. Zdá se tak, že v celé škále vědních oborů není ani dnes na české scéně nouze. Jak vypadá budoucnost české vědy? Zajímají se mladí lidé o vědu? Je český výzkum dostatečně financován? Jakým překážkám čelí čeští vědci? Jak jsou ve vědě zastoupeny ženy? Jak je na tom výzkum v Česku v porovnání s jinými evropskými zeměmi? Daří se univerzitám rozvíjet potenciál svých studentů a udržet je ve vědecké sféře? Daří se vědu popularizovat a jak to případně zlepšit? 

---

Debata se uskutečnila 5.5. 2023 v rámci festivalu Den Evropy na Střeleckém ostrově.

Hosté:

• Michal Hrubý, vědecký asistent, Škoda Auto Vysoká škola
• Lucie Krčmářová, ředitelka odboru sektorové expertízy a průmyslové politiky, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR 
• Luděk Niedermayer, poslanec Evropského parlamentu, TOP 09, EPP  
• Zdeněk Petzl, výkonný ředitel, Sdružení automobilového průmyslu
   

Moderuje: Kateřina Etrychová

–––

Ve snaze Evropské unie snížit emise CO2 v rámci klimatického balíčku Fit for 55 čekají autodopravu v Evropě změny. Nová plánovaná norma Euro 7, která cílí na snížení dopadů emisí z automobilové dopravy na lidské zdraví, totiž zároveň zpřísňuje podmínky pro výrobu aut. Evropská legislativa také počítá se zákazem prodeje vozů se spalovacími motory, a to od roku 2035. Státy proto v posledních týdnech diskutovaly možnost využití tzv. syntetických paliv (také e-paliva), která jsou vyráběna z vodíku a oxidu uhličitého. Syntetická paliva jsou technologicky zajímavou alternativou k benzínu nebo naftě a dají se teoreticky vyrábět šetrně k životnímu prostředí. Dominantní technologickou alternativou ke spalovacím motorům je ale hlavně elektromobilita, která však kromě výhod z hlediska emisí představuje i řadu nových výzev nejen pro průmysl. Mezi ty se řadí dostupnost a cena energií nebo pravděpodobně vyšší pořizovací cena aut. Koncentrace elektrovozů v evropských ulicích nicméně bude do budoucna dozajista stoupat, a proto je na místě přicházet s technologiemi, které umožní využívat autobaterie i v dalších sektorech. Automobilky tak například již v současné době využívají zbylou kapacitu baterií na vytvoření úložiště elektrické energie pro podniky či celá města. Jak bude vypadat budoucnost automobilové dopravy? Měl by se dát vedle elektřiny prostor i syntetickým palivům? Jak se české obyvatelstvo obecně staví k zelené transformaci? Měla by norma Euro 7 vliv na denní rutinu občanů? Jak se k legislativě postaví česká vláda? Co by to znamenalo pro dostupnost automobilů? Nehrozí ztráta pracovních míst v průmyslu s automobily spalovacími motory? Jak se na evropské úrovni řeší recyklace a znovuvyužití baterií? Jak moc by tyto legislativní návrhy pomohly životnímu prostředí?

Debata se uskutečnila 2. 5. 2023

Hosté:

• Vladimír Kubeček, výzkumný pracovník, Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova
• René Neděla, zástupce vrchního ředitele sekce energetiky a jaderných zdrojů, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
• Adéla Tesařová, vedoucí oddělení, Generální ředitelství pro energetiku, Evropská komise
• Evžen Tošenovský, člen Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Evropský parlamentModerátorka: Kateřina Etrychová

Moderuje: Kateřina Etrychová -------------------------------------------------------------------------------------------- S ohledem na současnou klimatickou situaci je nutné hledat alternativní zdroje energie, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Česko se na základě svých závazků k EU i své vlastní iniciativy pokouší přicházet s řešeními, která by přispěla ke snížení negativních vlivů na životní prostředí a zároveň zachovala energetickou soběstačnost země. I přes snížení závislosti Česka na fosilních palivech v posledních letech tento zdroj energie našemu energetickému mixu a výrobě elektřiny stále dominuje. Cílem Česka je postupné odstranění uhlí z energetického mixu, které by podle vlády mohlo nastat do roku 2033, podle zástupců společnosti ČEZ pak možná již do roku 2030. K dosažení tohoto cíle je ale potřeba stanovení přesného postupu, kterým vláda zároveň zajistí posílení
důvěry možných investorů ochotných projekt podpořit a který by měl také zahrnovat strategii pro řešení socioekonomických faktorů, které přechod na jiný hlavní zdroj energie způsobí.

Daří se Česku diverzifikovat zdroje a snižovat závislost na fosilních palivech? Bude Česko v případě odstupu od uhlí energeticky nezávislé na ostatních státech? Jaká je nejlepší alternativa, která by nahradila uhlí jako hlavní zdroj energie? Jak situaci ovlivnila energetická krize po ruském útoku na Ukrajinu? Jak by odklon od uhlí ovlivnil regiony zaměřené na těžbu uhlí a lidi pracující v tomto
oboru?

Debata byla vysílána: 24. 4. 2023

Hosté:

• Robert Řehák, zvláštní zmocněnec pro holocaust, mezináboženský dialog a svobodu vyznání, Ministerstvo zahraničních věcí ČR
• Michael Pelíšek, tajemník, Federace židovských obcí
• Hana Kubátová, odborná asistentka, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova

Moderuje: Eva Horelová, zástupkyně vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR

--------------------------------------------------------------------------------------------

Podle průzkumů v posledních letech narůstají diskriminační a antisemitské tendence v členských státech Evropské unie. Ve světle těchto událostí přijala Evropská komise strategii boje proti antisemitismu a rozvoje židovského života, ve které zdůrazňuje potřebu užší spolupráce v rámci Unie v oblastech vzdělávání a památky obětí holokaustu nebo při potírání všech forem antisemitismu. Debata zdůrazní neslučitelnost antisemitských/diskriminačních tendencí s hodnotami EU a bude se zabývat otázkami kolektivní paměti nebo vytvořením evropského památníku obětem šoa. Zároveň se zaměří na to, jakým způsobem můžou členské státy EU přispět ke kultuře vzpomínání v Evropě, a tedy i na otázku přípravy národní strategie.

Hosté:
 Zdeněk Beránek, analytik mezinárodních vztahů a poradce předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
 David Gardáš, sinolog, Sinopsis
 Magdalena Slezáková, zahraniční zpravodajka, Deník N
 Ondřej Wagner, Evropská služba pro vnější činnost, Delegace v Číně 

Moderátorka: Ivana Karásková, vedoucí projektů MapInfluenCE a CHOICE, analytička, Asociace pro mezinárodní otázky (AMO)

-------------------------------------------------------------------------------------------- Vztahy mezi EU a Čínou proměnil vzestup Číny jako globálního hráče. Jsou klíčovým faktorem pro ekonomickou a geostrategickou bezpečnost EU. Realistický mnohostranný přístup EU k Číně reflektuje „Strategický výhled" z března 2019. Čína je současně v různých oblastech partnerem, ekonomickým konkurentem anebo systémovým soupeřem. V zahraničně-politické oblasti se EU i nadále řídí svou „politikou jedné Číny" a rozvíjí své vztahy s Tchaj-wanem, čímž podporuje společné hodnoty, o něž se opírá tchajwanský systém správy věcí veřejných. Nejednoznačnost Číny ohledně ruské agrese na Ukrajině byla zaznamenána v Bruselu a ve všech hlavních městech EU. Ve výročních zprávách českých tajných služeb je Čína také již dlouhodobě označovaná za zpravodajskou hrozbu. Ve světě pak často rezonují kauzy porušování lidských práv v této zemi. Čína je také významným průmyslovým hráčem, na kterém je Evropa v mnohých ohledech závislá – jako na výrobě chybějících čipů či těžbě kovů do baterií elektromobilů. Mezi hlavními tématy, na která se chce EU ve vztahu k Číně zaměřit, je klimatická krize, jelikož je Čína téměř třetinovým světovým producentem emisí skleníkových plynů, dále pak otázka pozice Číny v rámci ruské agrese na Ukrajině či diverzifikace dodavatelských řetězců.
Jaké jsou možné scénáře pro další vývoj čínsko-evropských vztahů? Co jsou hlavní sporné a opěrné body partnerství? Je Unie jednotná z hlediska postojů k Číně? Jsou obě strany ochotny vztahy nadále posilovat? Jak partnerství ovlivnil Covid-19 a fungovala v době pandemie spolupráce? Mohou vztah mezi EU a Čínou ovlivnit americké prezidentské volby v roce 2024? Dokáže se Evropa zbavit závislosti na čínském průmyslu? A co můžeme očekávat v česko-čínských vztazích?